Jak zahájit proces komunitního plánování sociálních služeb

Začněte sami, ať už patříte mezi zadavatele, poskytovatele nebo uživatele služeb

Nutná podpora města

Při zahajování plánování se neobávejte pustit se do činnosti samostatně. Ujistěte se nicméně nejprve o zájmu ze strany obce či města a možnostech podpory ostatních subjektů působících v oblasti sociálních služeb zapojit se do procesu.

Získání prvních zkušeností

Jako přínosné se ukazuje navázání kontaktů s některými městy, kde již plánování sociálních služeb probíhá, a získání praktických zkušeností, které iniciaci procesu mohou napomoci. Dále je vhodné rovněž se zapojit do některých vzdělávacích programů, jež jsou k dispozici.

Příklady:

Polička
Dětské informační centrum Polička, pro které pracuji, se zabývá pomocí dětem s jakýmkoliv handicapem. Obrací se na nás ale i lidé, kteří postrádají vhodnou sociální službu a potřebují pomoc nebo radu. V našem regionu jsou dobře zajištěné služby pro seniory, ostatní druhy služeb však nejsou dostatečně zastoupeny. Komunitní plánování sociálních služeb jsem proto vzala jako cestu ke zkvalitnění a doplnění nabídky sociálních služeb v Poličce.

Začala jsem hned. Bylo mi jasné, že pokud se má něco změnit, nemá cenu vyčkávat. První informace jsem získala z internetu, z MPSV, z měst, kde už plánování sociálních služeb probíhá. Na jejich základě a na základě vlastních zkušeností z práce v sociální oblasti jsem připravila projekt na zavádění komunitního plánování pro prvních 12 měsíců. Pro práci v triádě se mi podařilo získat referentku odboru sociálních věcí Městského úřadu Polička a potenciální uživatelku dosud neexistujících služeb - aktivní ženy, které mají přehled a zájem pomáhat lidem. Význam projektu pro město vysvětlila radě města vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Polička. Rada města jej po měsíci schválila a my jsme začali oficiálně pracovat.

Díky tomu, že jsme se zaváděním komunitního plánování sociálních služeb neváhaly, máme dnes po půl roce práce již dílčí úspěchy. Místní politická reprezentace a zástupci obecních úřadů v mikroregionu Poličsko jsou seznámeni s přínosem plánování sociálních služeb a někteří již projevili zájem o spolupráci. Poskytovatelé sociálních služeb v mikroregionu jsou soustředěni v Poličce a v Bystrém a lidé z jednoho města často využívají služeb v městě sousedním a naopak, proto jsme také od počátku předávali veškeré informace do celého mikroregionu. V místním tisku probíhá seriál o druzích sociálních služeb, rovněž v místním denním centru lze o komunitním plánování sociálních služeb získat informace. Proběhla anketa pro poskytovatele sociálních služeb a anketa pro uživatele sociálních služeb zjišťující nejen jejich potřeby, ale i názor na komunitní plánování. Máme dobrovolníky - nejaktivněji se zapojila skupina obyvatel, která postrádá konkrétní druhy služeb. Poskytovatelé sociálních a souvisejících služeb zřizují nové služby; zmiňme alespoň klub pro maminky na mateřské dovolené při DDM, školní klub pro "náctileté" na ZŠ. Připravujeme Katalog sociálních služeb a druhou anketu, tentokrát pro všechny obyvatele našeho města. Součástí ankety je Den komunitního plánování, kdy budou na vybraných místech celodenně poskytovány informace o sociálních službách a jejich plánování včetně pomoci při vyplňování dotazníků.

Samozřejmě, že jsme se nevyhnuli některým chybám. Jednou z nich byl příliš optimisticky navržený plán práce. Zjistily jsme, že chceme-li zodpovědně plánovat sociální služby, musíme plán práce přehodnotit a vymezit dostatečný časový prostor pro komunikaci, vysvětlování, zjišťování a pro získání důvěry! Ne všichni lidé se zajímají o sociální problematiku a sdílí naše nadšení. Několik poskytovatelů se brání spolupráci z důvodu konkurenčních nebo z obav z narušení zažitého rytmu v jejich práci. Některé politiky zajímají jen zápory projektu (bude to něco stát), jiní s námi již spolupracují, většina však vyčkává. Je důležité často hovořit se všemi obyvateli a zapojit je do projektu.

S podporou MPSV jsme oslovili kraj, další města a podařilo se nám sdružit zástupce čtyř měst z našeho bývalého svitavského okresu (vždy představitelé poskytovatelů, uživatelů a zadavatelů sociálních služeb) a zástupce krajského úřadu. Společně jsme absolvovali vzdělávací program, řešíme problémy, vyměňujeme si zkušenosti, informace a hlavně spolupracujeme, a to i ve věcech zcela praktických, např. při přípravě sběrných schránek na vyplněné dotazníky. Tento systém spolupráce všem doporučuji. Usnadní vám mnoho práce a přemýšlení. Problémy lidí žijících v sousedních městech jsou podobné. Prostřednictvím spolupráce triád lze podpořit dostupnost sociálních služeb reagujících na aktuální potřeby uživatelů; vzájemná spolupráce v neposlední řadě představuje také jednu z cest k větší politické podpoře plánovacích procesů.

Svitavy
Do procesu komunitního plánování sociálních služeb se město zapojilo na základě usnesení Rady města Svitavy z listopadu 2003. Iniciativa vznikla po uspořádaném semináři ke komunitnímu plánování sociálních služeb, který připravil Krajský úřad Pardubického kraje za účasti zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů služeb. Se zkušenostmi se představili kolegové z Havlíčkova Brodu, doplňující údaje poskytl pracovník MPSV. Na setkání jsme si s ředitelkou Charity uvědomily, že nezávisle na komunitním plánování ve Svitavách pravidelně 1x ročně probíhá jednání u kulatého stolu se zástupci poskytovatelů sociálních služeb, 1x ročně je projednávána v radě a následně v zastupitelstvu zpráva o sociální problematice na území města a že naši stávající činnost doplníme o větší informovanost veřejnosti a  zapojení uživatelů včetně zjištění potřeb občanů našeho města. Následně byla ustanovena pracovní skupina, která vznikla z jednotlivých členů sociální komise rady města a  byla rovněž doplněna o členy z řad uživatelů. Pracovní skupina je nyní ve složení: vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví + 2 pracovnice téhož odboru, vedoucí Centra denních služeb provozovaného Charitou, ředitelka DPD a 2 zástupci uživatelů - jeden obyvatel DPD a jedna maminka dítěte se zdravotním postižením. Posléze se uskutečnila schůzka všech poskytovatelů sociálních služeb a pracovní skupiny. Pracovní skupinou byly předány poskytovatelům sociálních služeb dotazníky pro zpracování přehledného adresáře a vytvoření grafického přehledu poskytovatelů místních sociálních služeb. V grafickém přehledu jsou údaje z adresáře a dále znázorněny provázanosti jednotlivých subjektů především pro lepší orientaci ve sociální oblasti. Za každou organizaci poskytující služby byl pak delegován zástupce, který se spolu s představiteli zadavatelů a uživatelů služeb podílí na procesu plánování nebo je v kontaktu s koordinátorem komunitního plánování ve městě.

Také byli osloveni podnikatelé s žádostí o finanční spoluúčast při vydání brožury (adresáře) s příslibem úhrady ve výši 50 % nákladů. Výběr možných donátorů proběhl ve spolupráci s ostatními odbory MěÚ (odbor živnostenský, majetku a výstavby), vlastní žádosti pak byly na bedrech sociálního odboru.

Na základě konzultací s rozšířenou triádou (po třech zástupcích z řad zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů) bylo dohodnuto, že informační brožura bude obsahovat nejen ucelený přehled všech poskytovatelů sociálních služeb včetně stanovených cílů služeb, kontaktů na odpovědné pracovníky, bankovního i e-mailového spojení, ale např. i informace o dávkách sociální péče i státní sociální podpory (pouze v tabulkovém provedení). Brožura bude vydána v nákladu 7 tis. kusů, bude distribuována do všech domácností ve městě a její součástí bude dotazník k plánování a kvalitě sociálních služeb, který byl připraven v diskusi s pracovní skupinou, se zástupci poskytovatelů a zastupiteli obce. Termín vydání a distribuce do domácností: listopad 2004.

Počátkem roku 2005 bude dotazník vyhodnocen a předpokládáme, že v prvním čtvrtletí budou následovat veřejná setkání s uživateli i poskytovateli služeb. Následně bude zpracován souhrn všech dosavadních výsledků, který bude prostřednictvím tisku i veřejného zasedání zastupitelstva v měsíci červnu-červenci představen veřejnosti i zastupitelům.

Hradec Králové
Pro úspěch procesu komunitního plánování sociálních služeb je nezbytně nutné zajistit odpovídající informovanost všech stran včetně veřejnosti o plánování samotném. Ani toto však nezaručuje, že se příslušná obec či město rozhodnou komunitě plánovat. Náklady na zahájení a realizaci procesu nejsou zanedbatelné, proto je nutné zajistit odpovídající motivaci a podporu

Nejlépe mohou k zahájení plánování sociálních služeb přispět nespokojení občané, veřejnost. Podmínkou tohoto je však adekvátní informovanost veřejnosti o procesu komunitního plánování sociálních služeb, jeho výhodách a přínosech. Nenalhávejme si, že se veřejnost zajímá dostatečně o věci veřejné, v případě Královéhradeckého kraje tomu bylo podobně. Proto kraj připravil systém metodického vedení a finančních pobídek. Z pohledu metodického řízení se využilo vztahových vazeb mezi vedoucím odboru sociálních věcí krajského úřadu a vedoucími odborů sociálních věcí městských úřadů, prvotně ještě okresních úřadů. Proces komunitního plánování byl zahájen na území Královéhradeckého kraje již v roce 2001. Cílená intervence a informování o komunitním plánování sociálních služeb mezi pracovníky úřadů způsobilo, že se o komunitním plánování sociálních služeb již více hovořilo a stalo se častěji diskutovaným tématem. Podobně tomu bylo i v rámci intervence člena rady Královéhradeckého kraje, gestora sociálních věcí, na starosty příslušných měst a obcí. Velmi dobře se osvědčil seminář pro tyto cílové skupiny uspořádaný krajem se závěrem, že komunitní plánování sociálních služeb je cestou, jak v budoucnosti nejen plánovat, ale i zajistit finanční příspěvky pro organizace fungující na příslušné místní úrovni.

Prvotní informace byla předána, objevily se první obce s rozšířenou působností - Hořice, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Trutnov, Náchod, Hronov, Červený Kostelec, Police nad Metují, Týniště nad Orlicí - které začaly v roce 2002 a především poté v letech 2003 a 2004 komunitě plánovat. Kraj zásady procesu komunitního plánování sociálních služeb na svém území nechal schválit radou kraje, vybral vhodnou nestátní neziskovou organizaci s cílem rozšiřování myšlenky komunitního plánování sociálních služeb a metodického vedení měst a obcí (individuálně i formou pracovních skupin) na území kraje. Tato nezisková organizace zároveň v rámci celokrajské kampaně mezi neziskovými organizacemi (krajská konference neziskových organizací) rozšiřovala informovanost mezi neziskovými organizacemi v jednotlivých lokalitách, spolupracovala se samosprávami, poskytovateli, snažila se zapojovat do procesu uživatele. V tomto procesu se využívalo metodického doporučení MPSV ČR, prvotní brožury, zástupce MPSV ČR se zúčastnil úvodního semináře pro představitele obcí a poskytovatelů v režii Královéhradeckého kraje. Velkou úlohu sehrály neziskové organizace, které byly následně aktivní v podporování místních samospráv, aby zahájily proces plánování.

Proces komunitního plánování sociálních služeb se rozšiřoval postupně. Kraj využil nabídky další neziskové organizace a nechal pilotně ověřit zpracování procesu komunitního plánování sociálních služeb v přirozeném mikroregionu (Dvůr Králové nad Labem). Respektive kraj uhradil náklady organizaci, která zprostředkovala proces plánování v tomto území. Tato nezisková organizace oslovila každou obec v území, uspořádala dotazníkovou anketu, spolupracovala s městským odborem ve Dvoře Králové, zajistila vedení pracovní skupiny i zpracování výsledného dokumentu. Tímto krokem byla ověřena metodologie procesu komunitního plánování sociálních služeb na úrovni mikroregionu.

Mezitím prvně jmenovaná nezisková organizace ve spolupráci s krajem zahájila proces metodického vedení (systém práce pracovních skupin, vzájemné vedení, předávání dobré praxe ...) zástupců jednotlivých obcí s rozšířenou působností z území kraje za účelem rozšíření komunitního plánování sociálních služeb na všechna tato území. Z 15 obcí se toto dosud podařilo u 14, patnáctá již taktéž nedávno zahájila. Vznikl tak "řídící výbor" komunitního plánování sociálních služeb na území kraje za účasti všech zástupců obcí s rozšířenou působností. Role kraje byla taková, že se účastnil jednání řídícího výboru, propagoval myšlenku komunitního plánování sociálních služeb na území kraje, finančně podporoval jednotlivá území ke zpracování komunitních plánů (speciální dotační program kraje), hradil náklady koordinační neziskové organizace, která vedla celou agendu komunitního plánování sociálních služeb. Výsledky procesu byly prezentovány veřejnosti, na všech územích byly zpracovány dotazníkové akce mezi veřejností a další kroky pro zajištění procesu.

Tímto způsobem se podařilo přesvědčit obce zastupující spádová území obcí s rozšířenou působností, aby začaly plánovat dle metodologie komunitního plánování, následně mohl být zpracován komunitní plán kraje. Na společných jednáních a konferencích byly výsledky prezentovány.

Velkým problémem bylo propojení komunitního plánování sociálních služeb se sociodemografickou analýzou. Úřednický i politický jazyk je jasný - urči přesně číselně potřeby a ty oceň finančně, aby bylo zřejmé, kolik celý proces bude stát, kolik je třeba nárokovat na podporu projektů rozvoje služeb. Proces komunitního plánování sociálních služeb je v tomto jazyku něco jako filozofování, projednávání bez efektivity. Není normativem, který jasně definuje a přesně určuje.

Při startování procesu komunitního plánování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji se využily i  kvalifikované odhady potřebnosti sociálních služeb. Ty posloužily jako jakési zhmotnění a zreálnění procesu komunitního plánování, odvedly pozornost od planého filozování na téma komunitního plánování a toho, jak ho činit. Proces komunitního plánování tak dostal i rysy strategického plánování, což se následně ukázalo na úrovni kraje jako jediná možná cesta.

Způsob modelování průměrných hodnot na území kraje byl jednoduchý, je využitelný na úrovni mikroregionu, každého většího území složeného z vícero dílčích částí. Uvedu příklad u pečovatelské služby: ze statistických tabulek sčítání lidu se dá vydefinovat cílová skupina starších 65 let (65+) v každé obci. Jejich součtem získáte počet osob 65+ na území pověřené obce, mikroregionu, území obce s rozšířenou působností či kraje. Přiřadíte-li k tomuto číslo kapacitu pečovatelské služby pro totéž konkrétní území, získáte poměr pravděpodobnosti získání (zajištění) pečovatelské služby pro osobu 65+ na daném území. Porovnáte-li tato území na úrovni kraje (40 území pověřených obcí), získáte různé pravděpodobnosti zajištění služby. V našem případě to bylo od 2 % do 25 %. Nyní již dokážete, v souladu s prioritami kraje, definovat, jaká je ideální potřeba, do jaké úrovně budete rozvoj služeb podporovat. Zároveň je nutné stanovit kvalitativní pravidla pro službu - standardy, které stanoví, že se nebude jednat pouze o dovážku obědů nebo ubytování pro důchodce. Královéhradecký kraj má krajské standardy kvality, které dokáží popsat potřebný rozsah a kvalitu služeb. Výsledná hodnota poté může sloužit jako vodítko pro různá území. Např. ideálním rozsahem pokrytí pečovatelské služby na území kraje je 5-20 % osob starších 65 let.

Zde však hrozí riziko normativnosti, protože pokud to takto předložíte z kraje na města a obce, je nejjednodušší držet se těchto průměrných hodnot, aniž bych se zabýval tím, jestli jsou pro území skutečně platné. Zde je nutná práce pracovní skupiny, konzultace s poskytovateli a uživateli (zástupci uživatelů).

Osvědčil se nám zároveň i postup dotazování veřejnosti. Dotazníky se rozšiřovaly prostřednictvím místního či městského úřadu všem žadatelům o dávky, prostřednictvím lékařů či učitelů ve škole. Veřejnost jsme se však nedotazovali, jaké druhy služeb potřebuje (domov důchodců, pečovatelkou službu), ale jaké má potřeby (ubytování, stravování, zdravotní péče). Takto jsme například oddělovali potřeby služeb domova důchodců a služeb sociálního bydlení. Teprve následně se přiřazovaly odpovídající druhy služeb, v rámci pracovní skupiny. Obyvatel města těžko ví, co která služba obsahuje, a veškerá rezidenční služba, kterou zná, je domov důchodců.

Na základě komunitních plánů měst a obcí pokrývajících území obcí s rozšířenou působností se v řídícím výboru složeném ze zástupců těchto měst definují priority podpory služeb včetně finanční spoluúčasti na zajištění jednotlivých služeb. Výsledný "komunitní plán" kraje bude dohodou v území. Jeho tvorbu budou monitorovat NNO a další poskytovatelé, veřejnost bude průběžně informována prostřednictvím tisku a médií.

Třebíč
Koordinaci procesu plánování sociálních služeb může velice pomoci propojení s již existujícími komunitními projekty ve městě či obci. V Třebíči se například komunitní plánování sociálních služeb začalo rozvíjet jako součást Projektu Zdravé město WHO. Mohly tak být snadno využity již navázané vztahy síťové spolupráce s mnoha organizacemi včetně poskytovatelů sociálních služeb i zkušenosti ze spolupráce radnice s veřejností.

Vymezte si vzájemná očekávání, role a zajistěte koordinaci procesu komunitního plánování

Vymezení území

V počátku je nezbytné stanovit, na jakém území bude komunitní plánování probíhat. Může to být pouze v obvodu města nebo ve správním okrsku obce s rozšířenou působností, případně i na jiném území (mikroregion, svazek obcí apod.).

Koordinace procesu plánování

Koordinaci procesu komunitního plánování může zajišťovat přímo zaměstnanec města či obce, přičemž tato činnost je přinejmenším součástí jeho pracovní náplně. Koordinací může být ovšem pověřena i nestátní nezisková organizace působící v oblasti sociálních služeb, která s městem/obcí uzavírá dohodu, v níž je jasně stanoveno, jaké činnosti a v jakém rozsahu bude zajišťovat. Zároveň by v tomto případě měla být také specifikována role města/obce a jeho podíl na realizaci komunitního plánování.

Iniciační skupina

Na počátku procesu plánování je nutné sestavit iniciační skupinu, která se stane hybnou silou celého procesu. Jedná se o konkrétní osoby, které mají od zadavatele mandát k zahájení, koordinaci procesu, jsou veřejnosti představeny, mají k dispozici nějaké kontaktní místo, jsou dostupné pro osobní, telefonický, emailový kontakt. Těžiště práce skupiny nespočívá v politické reprezentaci procesu komunitního plánování (tuto funkci plní zadavatelé), ale v práci organizační, řídicí a plánovací ve vztahu k průběhu a vyhodnocování celého procesu. Kvalita práce této skupiny proto není měřitelná počtem jejích členů, ale dopadem jejich činů.

Možnosti přesahů

Důležité je rovněž zvážit přesahy z oblasti sociálních služeb i do dalších sfér (např. regionální rozvoj, volnočasové aktivity, školství, zdravotnictví), a to nejen z hlediska vzájemných návazností, ale také v souvislosti s existujícími personálními a dalšími zdroji a kapacitami. Pokud však v počátku není vyjednán jasný konsenzus meziresortních zájmů, je lepší se zaměřit zpočátku pouze na sociální služby a ostatní návazné služby brát v úvahu podle aktuální potřeby v průběhu procesu.

Příklady:

Havlíčkův Brod
Město Havlíčkův Brod realizuje koordinaci procesu komunitního plánování prostřednictvím dvou referentů na odboru sociálních věcí, kteří mají komunitní plánování jako součást svých pracovních náplní. V této variantě spatřujeme určité výhody, ale i nevýhody. Podstatnou výhodou je znalost úředního systému (fungování zastupitelstva a rady města, jednotlivých výborů a komisí), snadnější přístup k představitelům města, vedoucím jednotlivých odborů, ostatním úředníkům a zjednodušená komunikace s nimi. Na druhou stranu jako drobnou nevýhodu vnímáme nutnou loajalitu k úřednímu aparátu a jeho nepružnost při řešení situací, které vyžadují okamžité rozhodnutí.

Je nutné si uvědomit, že i v případě, kdy koordinaci procesu komunitního plánování zajišťuje nestátní nezisková organizace, je i přesto nutné na obci či městě vyčlenit pracovníka, který bude s výše uvedenou nestátní neziskovou organizací řízení procesu komunitního plánování konzultovat.

Vsetín
Od začátku bylo zjevné, že proces komunitního plánování sociálních služeb nelze omezit pouze na území města Vsetína, ale je nutné rozšířit ho na širší region (mikroregion Vsetínsko). Tak bylo též postupováno, ovšem posléze se ukázalo, že není dobré si zpočátku ukrojit příliš velký krajíc (proces se pak stane nečitelným). Osvědčuje se nám spíše pokračovat po dílčích cílech, tj. vymezit si menší území, nezabývat se všemi cílovými skupinami, ale soustředit se pouze na vybrané a přesně definované cíle. U každé cílové skupiny řešit konkrétní problém (definovaný na základě široké diskuse, za použití vhodných metod - kulaté stoly, dotazníky, přímé dotazování atd.). Je naprosto nezbytné si také co nejdříve stanovit konkrétní výstupy pro dané plánovací období (tj. "to, co budeme na konci držet v ruce"). Z hlediska politického zaštítění je pak vhodné předložit řešené problémy a plánované výstupy ke schválení. Po ukončení jednoho plánovacího období lze zase aktivity rozšířit, a tak činit postupně až po dosažení potřebného záběru.

Ostrava
V celém procesu plánování představuje osoba koordinátora jeden z klíčových předpokladů úspěšnosti. Na člověka, který celý proces řídí, jsou kladeny značné nároky a požadavky (bez ohledu na to, zda se jedná o úředníka, nebo zástupce NNO). Kromě absolvování vzdělávaní v komunitním plánování sociálních služeb by měl mít například určité znalosti z oblasti řízení (zejména ustavení a vedení týmu, vedení porad, otázky motivace), měl by znát principy strategického plánování, základy facilitace, zvládání případných konfliktů. Nezbytné jsou rovněž komunikační a prezentační dovednosti, koncepční a analytické myšlení a odborné znalosti ze sociální oblasti.

Jeden člověk sám by to samozřejmě nezvládl, další spolupracovníci jsou nezbytní. Pro mě jsou nejdůležitější všichni členové koordinační skupiny (podrobněji se o této skupině zmiňuji dále).

Pokud se na celé komunitní plánování (které je cyklické) podíváme jako na určitý styl práce, tak dokud se tento styl nestane pro všechny samozřejmý a zažitý, bude potřeba lidi stále motivovat. Dostatek času koordinátora a nadšení pro věc samou jsou (alespoň v počátcích) z tohoto důvodu nutné.

Prověřte finanční zdroje, které jsou k dispozici

Různé zdroje financování

Prozkoumejte možnosti financování aktivit uskutečňovaných v rámci procesu komunitního plánování z různých zdrojů. Nemusí se jednat pouze o pravidelné dotační programy ministerstev, ale i programy nadačních fondů apod. Důležitá je nicméně podpora ze strany města i v otázce spolufinancování a případně i celkové politiky města týkající se financování sociálních služeb.

Významným zdrojem pro financování plánování sociálních služeb je také Evropský sociální fond (podrobněji viz kapitola 7).

Příklady:

Týn nad Vltavou

Účastníci procesu komunitního plánování si v průběhu práce vyměnili informace o možných finančních zdrojích. To může znamenat významné a někdy i nečekané obohacení možností. Nejenže se neziskové organizace podrobně dozví od zástupců veřejné správy o jimi vyhlašovaných programech, v Týně nad Vltavou naopak nezisková organizace upozornila v rámci projektu komunitního plánování sociálních služeb "Odstraňování bariér" radnici na možnost získat prostředky na opravu komunikace ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Tato komunikace je v takovém stavu, že je významnou bariérou nejen pro lidi s tělesným postižením, ale např. také pro matky s dětmi. V průběhu komunitního plánování pak nezisková organizace pro město sestavila i žádost o finance a ta byla předána na SFDI. Podařilo se rovněž nastavit systém upozorňování na nedostatky nových staveb (ještě před kolaudací) a nezisková organizace nyní usiluje o získání plné moci k zastupování Sdružení zdravotně postižených ve stavebních řízeních pro území města Týna nad Vltavou.

Písek
Občanské sdružení Club Písek Caerphilly požádalo v závěru roku 2001 nadaci Open Society Fund o grant zaměřující se na informační kampaň v rámci procesů komunitního plánování sociálních služeb. Z částky 76 000 Kč, která byla od nadace získána, byly v první polovině roku 2002 hrazeny především aktivity spojené s informováním veřejnosti. Druhá část roku 2002 byla prioritně zacílena na poskytovatele sociálních služeb. Dalšími prostředky na realizaci projektu s názvem "Pojďte do toho s námi" přispěly také místní subjekty, např. Svazek obcí Milevska, Úřad práce Písek, Městský úřad Milevsko a Písek.

Tyto finanční prostředky výrazně napomohly uskutečnění aktivit, bez nichž není možné celý plánovací proces realizovat. Také došlo ke stimulaci spolupráce různých úřadů, poskytovatelů sociálních služeb, podnikatelů apod. a k posílení jejich vzájemných vazeb.

Jedna z hlavních aktivit v informování veřejnosti o sociálních službách a jejich plánování proběhla na Městských slavnostech, kde je tradičně vysoká návštěvnost - zde byl připraven stánek, v němž měli lidé k dispozici především letáčky se seznamem organizací poskytujících sociální služby a základní informace o tom, jaké konkrétní služby organizace nabízí (vč. aktuálních kontaktů). Součástí této akce bylo také dotazování návštěvníků slavností na jejich znalost sociálních služeb i jednotlivých lokálních poskytovatelů a zjišťování, kam by se v případě nouze obrátili. Příležitosti k prezentaci své činnosti rovněž využili mnozí poskytovatelé na venkovním panelu s fotografiemi a krátkými texty, jež byly doplněny mapami služeb existujících v píseckém okrese.

Nejdůležitější podzimní akcí se stala regionální konference o sociálních službách, jíž se zúčastnili zvláště místní poskytovatelé sociálních služeb, ale i hosté ze vzdálenějších míst, a to i z řad uživatelů služeb. Cílem konference bylo na konkrétních příkladech představit výsledky plánovacího procesu, uvést souvislosti mezi plánováním služeb a jejich kvalitou a sociálními a zdravotními službami.

Ostrava
Úspěšnému nastartování procesu komunitního plánování v Ostravě pomohlo kromě zájmu většiny oslovených subjektů o spolupráci také patřičné zázemí a finanční podpora z rozpočtu města na jeho zajištění pro rok 2004.

Co se týká zázemí, pro setkávání pracovních skupin je k dispozici zasedací místnost odboru sociálních věcí a zdravotnictví, skupiny se rovněž scházely ve společenském sále jednoho domova důchodců. Některé pracovní skupiny se scházejí v prostorách jednotlivých zúčastněných organizací a mají tak možnost poznat jejich prostředí. K zázemí patří také možnost kopírování a množení potřebných materiálů a výstupů v rámci komunitního plánování.

Také finanční podpora města nebyla zanedbatelná. Celkem bylo pro rok 2004 vyčleněno 700 tis. Kč, které byly určeny na vyplacení DPČ pro manažery jednotlivých pracovních skupin (kteří jsou nezávislí na odboru sociálních věcí a zdravotnictví), občerstvení pro všechna setkání pracovních skupin a Koordinační skupiny, společné vzdělávání, vývoj informačního systému, zajištění procesu konzultací včetně uspořádání konference a tisk finálního plánu. Dále jsme z těchto peněz financovali vývoj loga, tlumočení do znakové řeči v pracovní podskupině Občané se sluchovým postižením, kde je vedoucím podskupiny člověk neslyšící, a provedení analýz SWOT ve všech pracovních skupinách.

Pro úplnost je třeba dodat, že v roce 2002 byla provedena sociálně demografická analýza a těsně před započetím vlastního plánovacího procesu v listopadu 2003 bylo uskutečněno sociologické šetření potřeb uživatelů sociálních služeb, což byly aktivity rovněž hrazené z rozpočtu města. Takto jsme měli k dispozici výchozí informace, které byly využity v jednotlivých pracovních skupinách jako jeden ze zdrojů dat v analytické fázi plánovacího procesu.

Kontaktujte zájemce o sociální problematiku a další důležité osoby

Význam zapojení politiků

Pro zahájení a realizaci procesu plánování získávejte hned od počátku sympatizanty i osoby, jejichž podpora je pro zdar plánování sociálních služeb důležitá. Jedná se jak o zástupce místních poskytovatelů služeb a jejich uživatele, tak i představitele zadavatelů, tedy např. starostů (zejm. v menších obcích), členů zastupitelstev, rad nebo komisí a výborů a zaměstnanců obecních či městských úřadů. Přestože je velmi těžké zapojit i politiky do konkrétní práce, na základě některých praktických zkušeností se ukazuje, že je to velmi efektivní způsob, jak jim celý proces přiblížit a umožnit jim, aby si udělali vlastní představu o náročnosti plánování, o očekávání prvních hmatatelných výsledků a návrhu jednotlivých cílených opatření.

Příklady:

Havlíčkův Brod
Zapojení uživatelů do komunitního plánování je jeden z nejdůležitějších kroků v celém procesu. Na základě našich zkušeností záleží na vhodném načasování, musíme dbát na to, abychom uživatele nezapojili do procesu příliš brzy (např. teprve probíhající politická jednání o tom, zda proces komunitního plánování v obci nebo městě realizovat či ne, první přípravné kroky apod., neboť v těchto fázích je role uživatele minimální a v případě, že je do procesu zapojen od prvopočátku, může být zklamán tím, že se okamžitě neřeší jeho potřeby, může se cítit vyčerpán a opouští proces s přesvědčením, že je zbytečný), zároveň však nesmíme zapojování uživatelů podcenit, neboť v dalších fázích procesu hraje zcela nepostradatelnou úlohu.

Delší dobu se nám nedařilo zapojit do procesu komunitního plánování uživatele pro skupinu péče o rodinu, děti, mládež minority a osoby společensky nepřizpůsobené. Uspořádali jsme pro žáky základních a studenty středních škol výtvarnou a literární soutěž "Město bez bariér". Cílem soutěže bylo přimět její účastníky, aby se zamysleli nad překážkami, které každodenně řeší jejich kamarádi a ostatní spoluobčané v našem městě. Chtěli jsme tímto způsobem pro komunitní plánování získat prostřednictvím dětí i jejich rodiče. Vyhodnocení soutěže proběhlo za účasti rodičů, rodinných příslušníků, ředitelů škol a kamer místní kabelové televize. Akce byla mediálně podpořena také místním tiskem a rodičům zde byla nabídnuta možnost zapojit se do procesu komunitního plánování a podílet se tak na zkvalitnění sociálních služeb v našem městě. Tímto způsobem se podařilo získat další příležitostné spolupracovníky, kteří měli zájem se vyjadřovat k určitému tématu, jež jim bylo blízké nebo se o něj zajímali, a díky tomu bylo možné obohatit škálu názorů i od těch, které by se jinak jen těžko podařilo do plánování sociálních služeb zapojit.

Třebíč
Zapojení zadavatelů/politiků bylo velmi usnadněno uspořádáním informativní schůzky hned v počátcích projektu. Pokud by byl přítomen též zástupce jiného "pokročilejšího" města, který by byl ochoten sdělit své zkušenosti, lze takové jednání jen doporučit. Informovaní politikové pak dobře přijali další kroky projektu a podpořili jej.

Poskytovatelé byli informování o projektu komunitního plánování sociálních služeb prostřednictvím vstupního semináře. Ten byl spojen s možností prezentace jejich činnosti (prostřednictvím posterů), se zajímavým kulturním programem i s odborným programem (standardy kvality). Seminář se setkal s obrovským zájmem a fakticky "odstartoval" další dobrou spolupráci.

Uživatelé byli do projektu zapojováni postupně a bylo využito mnoha forem. Zejména se osvědčilo jejich oslovení prostřednictvím poskytovatelů sociálních služeb a  zájmových organizací. Důležitým krokem byl rovněž průzkum názorů veřejnosti, neboť zde byla dána možnost uvést v případě zájmu o spolupráci na připraveném dotazníku svou kontaktní adresu a být zařazen do databáze spolupracovníků. Uživatelé se pak zúčastňovali práce pracovních skupin, které se postupně konstituovaly.

Vsetín
Dříve, než jsme plně zapojili široké spektrum uživatelů do procesu, bylo nutné přesně vydefinovat zodpovědnosti, systém řízení a jeho zakotvení do politické struktury města. Bez toho se ukázalo celé komunitní plánovaní jako naprosto bezzubé.

Velkou pozornost je též nutno věnovat specifickým metodám zapojení uživatelů z jednotlivých cílových skupin. Ne u všech funguje vše stejně. Například při oslovování lidí závislých na drogách nelze použít klasické způsoby zjišťování informací (dotazníková šetření, kulaté stoly atd.), je nutné jít za nimi přímo do terénu a prostřednictvím tazatele-pracovníka, s nímž jsou již v kontaktu a kterého znají, provést zjišťování jejich potřeb a názorů. Také v případě seniorů se osvědčuje individualizovaný přístup, např. ve formě návštěvy známého pracovníka a provedení osobního rozhovoru.

Karviná
V souladu se navrženým plánem práce na daný rok se uskutečnilo setkání poskytovatelů s vedením města, triádou (jeden zástupce z řad zadavatelů = magistrátu města Karviná, jeden zástupce poskytovatelů (NNO) a jeden zástupce uživatelů) a zástupci MPSV ČR. Cílem setkání bylo nejen informovat poskytovatele o začínajícím procesu komunitního plánování ve městě Karviná, ale především jim vysvětlit přínosy, které pro ně z komunitního plánování vyvstanou. Poskytovatelé byli obeznámeni s principy a výhodami komunitního plánování, byli informováni o navrženém plánu práce na daný rok, který připravila triáda, a o připravované analýze spokojenosti uživatelů sociálních služeb. Závěrem setkání byli poskytovatelé požádáni o spolupráci a o zapojení se do procesu komunitního plánování.

Následovalo setkání triády s poskytovateli, kteří se rozdělili do pěti pracovních skupin (dle poskytovaných sociálních služeb). V rámci setkání jednotlivých pracovních skupin poskytovatelé připomínkovali dotazník, který následně obdrželi za účelem získání informací nezbytných pro zpracování Katalogu sociálních služeb města Karviné. Poskytovatelé byli dále podrobně informováni o plánovaném postupu a průběhu analýzy spokojenosti uživatelů a o tom, jak bude s takto získanými informacemi nakládáno.

Zaznamenali jsme velmi kladné ohlasy na samotné setkávání poskytovatelů. Kladně bylo hodnoceno především to, že poskytovatelům bylo umožněno navzájem se seznámit a získat tak informace od poskytovatelů, kteří poskytují obdobné sociální služby (poskytovatelé se takto sešli vůbec poprvé a dokonce zde byly i případy, kdy poskytovatelé o sobě vůbec nevěděli, přestože poskytovali služby pro stejnou cílovou skupinu uživatelů.)

Vytvořte si plán činnosti

Harmonogram činnosti

Po prvotním zorientování v situaci se velmi osvědčuje zpracování harmonogramu činnosti na příští období. Ujasní se tak, co se bude realizovat, kdo je za to zodpovědný a kdy to má být dokončeno. Tyto plány se samozřejmě mohou průběžně přizpůsobovat měnící se situaci, měly by však sloužit jako rámcové směřování činnosti. Neobávejte se přitom do celého procesu vnést své myšlenky a zkušenosti, ostatní vás rádi budou korigovat v tom, v čem se mýlíte.

Rozhodnout se pro řešení

Při plánování průběhu procesu narazíte na situace, kdy nejsou známa "správná" a "nesprávná" řešení a míra argumentů pro a proti je vyvážená. V tomto případě je chybou pouze to, když se nerozhodnete pro konkrétní řešení. Naopak není chybou, pokud zvolíte řešení, která se později neosvědčí. V dalším plánovacím cyklu můžete svá rozhodnutí upravit již na základě konkrétní zkušenosti.

Příklady:

Havlíčkův Brod
Když jsme zahajovali proces komunitního plánování, měli jsme všichni velká očekávání (splněná přání uživatelů, kvalitní služby ve městě, příliv finančních prostředků z různých dotačních titulů). Je třeba si ale uvědomit, že každá strana (zadavatel, poskytovatel, uživatel) - i když jde v procesu plánování o spolupráci, konsenzus a pochopení - vstupuje do procesu s jiným očekáváním.

Zadavatel - chce mít spokojené občany (voliče) za co nejméně vynaložených prostředků ze svého rozpočtu.

Poskytovatel - chce mít jistotu a zajištění pro svoji činnost (jisté finanční prostředky, jak od zadavatele, tak uživatele).

Uživatel - chce mít pestrou nabídku kvalitních služeb za co nejmenšího finančního přispění ze své strany (nezajímá ho, odkud zadavatel získá na zaplacení služby finanční prostředky a ani který poskytovatel mu službu zajistí).

Nejprve musíme zvážit svoje možnosti a zpracovat harmonogram činností. Stanovit si, co mohu udělat teď, co za měsíc a na co budu potřebovat delší časové období. Je nutné počítat s tím, že proces komunitního plánování je prací s lidmi, mnohdy nespokojenými, a že to, co jste si mysleli, že zvládnete za jeden měsíc, vás bude stát měsíce tři.

U nás v Brodě to tak bylo například s Katalogem poskytovatelů sociálních služeb. Mysleli jsme si, že vytvořit a vydat jej bude otázka dvou měsíců, skutečnost však byla taková, že jsme na to potřebovali měsíců pět. V rámci přípravy jsme museli překonat několik překážek, na které jsme na začátku nebyli připraveni:
  1. mysleli jsme si, že známe všechny poskytovatele v našem městě (po oslovení nám známých poskytovatelů jsme zjistili, že tito poskytovatelé spolupracují s řadou pro nás doposud neznámých kolegů, které bylo do Katalogu ještě nutno zařadit),
  2. technické vybavení poskytovatelů - říkali jsme si, že pošleme e-mail s dotazníkem, poskytovatelé ho vyplní a za týden ho máme zpět. Ovšem technické vybavení některých poskytovatelů bylo právě tou překážkou, část poskytovatelů neměla e-mail, někteří ani počítač a tak dotazníky musely být předávány klasickou formou prostřednictvím dopisů, což celou akci podstatně zdrželo.


Praha 12

Většina z nás měla s komunitním plánováním sociálních služeb minimální zkušenosti a s tím souvisí i náš nerealistický plán činnosti, na kterém jsme se dohodli na úplném začátku. Měli jsme například představu, že do jednoho roku budeme mít hotový kompletní komunitní plán. Velmi rychle jsme si však uvědomili, že podstatou není pouze samotný plán, ale i proces a zejména kvalita této cesty.

Velmi nám pomohlo absolvování vzdělávacího programu naší první triády (po jednom zástupci z řad zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů). V rámci seminářů mohli její členové konzultovat nejen kvalitu rozvrhu činností, ale i diskutovat o jednotlivých krocích probíhajících v reálném čase. Po vstupu druhé triády do procesu vzdělávání došlo v zájmu kvalitního průběhu procesu k ještě většímu "zvolnění" tempa nastaveného jejími předchůdci.

Jednou z komplikací, která nám nabourala naše představy o rychlosti zavádění komunitního plánování, je skutečnost, že Praha 12 je součástí velkoměstského prostředí. Z tohoto důvodu je provázanost a sounáležitost veřejnosti s regionem podstatně menší než v malých městech a venkovských regionech. Počet zástupců veřejnosti ochotných se aktivně zapojit do komunitního plánování byl na počátku menší, než jsme předpokládali. Proto jsme např. museli věnovat více času přesvědčování veřejnosti a uživatelů.

Chodov
Triáda (po jednom zástupci z řad zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů) města Chodova, která končila v listopadu 2003 vzdělávací program k podpoře a zahájení komunitního plánování sociálních služeb, zpracovala plán práce na rok 2004. Tento plán pracovní skupina (rozšířená triáda - tj. po cca třech zástupcích ze skupiny zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů) přijala a postupuje podle něj s tím, že jsme se shodli, že plánovat budeme zatím pouze pro město Chodov. Uvažujeme o tom, že bychom v budoucnu do plánování zahrnuli širší oblast - např. mikroregion Chodovsko.

Po půl roce práce ale zjišťujeme, že některé úkoly se nám nedaří realizovat v termínech, které jsme stanovili v plánu práce. Tak např. informační materiál o síti sociálních služeb ve městě se nám podařilo vydat s dvouměsíčním posunem. Další úkol - sběr informací od občanů města o využívání stávajících služeb a o jejich potřebách, přáních a názorech budeme realizovat dotazníkovou akcí v podzimních měsících letošního roku, tedy v době, kdy jsme již plánovali zpracovávání a vyhodnocování těchto informací. Tato zpoždění se objevila proto, že pracovní skupina o problémech do hloubky diskutuje, zvažuje každý názor a příprava každé akce se společně probírá do nejmenších detailů.

V naší práci se řídíme tím, že pokud se mají občané k něčemu vyjádřit, je potřeba, aby o zmíněné oblasti měli dostatečné informace. Proto na informovanost občanů klademe velký důraz a necháváme zde dostatečný časový prostor i na úkor toho, že nebude dodržen termín původně stanovený v plánu práce.

Pro to, aby se občané důkladněji seznámili s oblastí sociálních služeb a s komunitním plánováním sociálních služeb, jsme učinili následující:
  • vydali jsme Adresář poskytovatelů sociálních služeb ve městě, brožurka je občanům města volně přístupná,
  • v městském Zpravodaji se každý měsíc pod logem komunitního plánování sociálních služeb zveřejňují informace jednak o sociálních službách (např. zveřejnili jsme charakteristiky jednotlivých sociálních služeb s informací, kdo je v našem regionu zajišťuje) a dále o pokračující práci v komunitním plánování,
  • veškeré informace o práci v komunitním plánování a další související materiály jsou zveřejňované na webových stránkách města (www.mestochodov.cz),
  • o komunitním plánování jsme hovořili v pořadu Podvečer se starostou (setkání starosty s občany města), dále v místní kabelové televizi. Pro kabelovou televizi také připravujeme cyklus pořadů s uživateli sociálních služeb.


Těmito aktivitami chceme vzbudit u spoluobčanů zájem o sociální oblast a získat pro komunitní plánování další spolupracovníky.

Pro pracovní skupinu, která začala v lednu 2004 na komunitním plánování sociálních služeb pracovat, bylo dobré, že plán práce na rok 2004 byl již zpracován. Mohla se tak pustit do práce bez toho, aby byla nastolována dlouhodobá diskuse o tom, čím se bude zabývat. Diskuse se tak odbývala pouze v té rovině, jakými prostředky konkrétní úkol v plánu práce bude realizován.

Již dnes je ale zřejmé, že realizace některých úkolů, zakotvených v plánu práce na r. 2004, bude přesahovat i do příštího roku, což není nastartovanému procesu komunitního plánování na závadu. Při zpracovávání plánu na rok 2005 budeme vycházet z nabytých zkušeností a z nutnosti nechávat dost široký prostor pro diskusi v pracovních skupinách před realizací jednotlivých úkolů a pro důkladné seznámení veřejnosti s výsledky naší práce a dalšími plány.

Zformujte pracovní struktury

Smysluplné utvoření pracovních skupin

V závislosti na plánu činnosti a ochotě lidí zapojit se do procesu plánování začněte přemýšlet o zformování pracovních struktur, které by odrážely zaměření plánovacího procesu a byly z hlediska lokálních podmínek smysluplně organizované. Zpočátku se pravděpodobně bude nejspíše jednat o pracovní skupiny rozdělené podle obsahu činnosti, cílových skupin, typologie služeb. Časem může vzniknout složitější struktura, v níž bude např. i společná koordinační skupina, případně další skupiny, v nichž budou zastoupeni ve větší míře také představitelé města apod. Kromě jednotlivých pracovních skupin, které na výkonné úrovni řeší konkrétní úkoly, se také osvědčuje setkávání skupin s širším přehledem a záběrem, které mohou zároveň sloužit jako platforma pro přenášení informací a stát se základnou pro podporu plánovacího procesu a jeho výsledků. Vytváření pracovních skupin musí ovšem vždy vyplývat z  potřeb a priorit řešení vzniklých na základě naplňování plánu realizace procesu plánování v příslušném období. Sestavení pracovních skupin před tím, než je známa náplň jejich práce, nemá smysl.

Očekávání a odpovědnosti

Členové pracovních skupin musí mít pro svoji práci náležitou motivaci (prosazování svých zájmů, prosazování zájmů určité cílové skupiny, prosazování zájmů občanů určitého území atd.) a měli by umět definovat očekávání, s nímž do práce ve skupině vstupují, a čeho by chtěli dosáhnout. Měli by si také být vědomi toho, zda jsou ochotni přijmout jiná než vlastní stanoviska, zda jsou ochotni vyjednávat a přistupovat v odůvodněných případech na kompromisy.

Příklady:

Třebíč

Otázka organizačních a pracovních struktur se ukázala jako stěžejní. Řídící skupina projektu proto několikrát diskutovala o vhodné organizační struktuře, souvisejících kompetencích a vztazích; pro ustavení optimálně funkční pracovní sítě jsme využili facilitace ze strany odborného partnera (NNO, která má předchozí zkušenosti s formováním pracovních skupin, koordinací jejich činnosti, zapojováním veřejnosti atd.). Podařilo se tak vypracovat schéma zahrnující vymezení kompetencí, vzájemných vztahů a popisy činností (ve struktuře: zastupitelstvo města, rada města, řídící skupina, koordinátor, odborný partner a pět pracovních skupin).

Milevsko
S vytvářením jednotlivých pracovních skupin není třeba spěchat. V Milevsku byly vytvořeny pracovní skupiny podle vzoru z jiných měst ještě před tím, než se aktéři procesu plánování shodli na hlavních směrech, jakým se má komunitní plánování ve městě a okolí ubírat. Posléze se ukázalo, že oblasti působnosti některých pracovních skupin jsou v regionu řešeny dostatečně, a proto se jimi komunitní plánování v tomto "prvním kole" nebude zabývat. Podstatně výhodnější by bylo, kdyby se před stanovením priorit všichni zájemci scházeli v jedné velké pracovní skupině a teprve posléze utvořili jednotlivé pracovní skupiny s konkrétním zaměřením.

Informujte veřejnost hned od počátku procesu

O čem informovat

Informování veřejnosti je vhodné zahájit co nejdříve a v podstatě se jedná o jednu z nejdůležitějších oblastí spojených s procesem komunitního plánování sociálních služeb. Nejprve se může jednat o obecné informace o sociálních službách jako takových a principech komunitního plánování sociálních služeb. Často totiž lidé nemají mnoho znalostí o sociálních službách, pokud nejsou sami nebo jejich blízcí přímými uživateli některé ze služeb.

Další informace se mohou týkat už bezprostředně plánování sociálních služeb - jaký je jeho přínos, jak se do něj zapojují zájmové skupiny a veřejnost atd., případně upozornění na přípravu nějaké akce.

Důležitost informování

Informování veřejnosti a uživatelů o druzích a obsahu sociálních služeb, struktuře a návaznosti jednotlivých druhů služeb apod. je zcela prioritním a zásadním krokem pro zajištění relevantnosti výstupů průzkumů potřeb v komunitě a také pro zajištění rovnoprávného přístupu k informacím pro všechny aktéry procesu plánování.

Příklady:

Havlíčkův Brod
Informování veřejnosti o procesu komunitního plánování je velice důležité. U nás v Brodě probíhá prostřednictvím radničníku Včela a regionálního tisku. Veřejnost je o procesu komunitního plánování informována i místní kabelovou televizí, jejímž prostřednictvím jsou občané seznamováni jak s dosavadními výsledky v procesu komunitního plánování, tak jsou jim zde také představováni jednotliví poskytovatelé sociálních služeb.

Při poskytování informací je nutné stále myslet na uživatele. Když jsme připravovali k vydání Katalog poskytovatelů, byla pro nás velice podstatná konečná cena Katalogu (snažili jsme se maximálně využít každé místo, řádkování jsme se snažili mít minimální). V rámci procesu připomínkování jsme museli popsané snahy zcela přehodnotit, neboť uživatelé z řad seniorů a lidí se zdravotním postižením nás upozornili na to, že text je pro ně nepřehledný, písmo je drobné a oni mají se získáváním informací prostřednictvím tohoto Katalogu značné potíže. Na základě těchto připomínek nám Katalog "nabyl" o několik desítek stran, ale pro uživatele se až po těchto úpravách stal užitečným pomocníkem.

V rámci informačního procesu bychom se rádi zmínili ještě o jedné skupině, která je pro komunitní plánování také nesmírně důležitá - politická reprezentace obce či města. Každý krok v rámci komunitního plánování musí být schválen buď radou, nebo zastupitelstvem města a když členové těchto orgánů nejsou o věcech pravidelně informováni, mohou při schvalování materiálů nastat potíže, jejichž odstraňování vám zabere spoustu času a sil, které byste jistě uměli využít někde jinde.

Třebíč
Vhodným nástrojem pro informování je Zpravodaj města, který vydává Město Třebíč a který jedenkrát měsíčně obdrží každá třebíčská domácnost (vychází v nákladu 15 000 ks). Právě v něm jsme o komunitním plánování průběžně informovali. Pravidelné tiskové besedy radnice, vydávání tiskových zpráv, schůzky s poskytovateli, veřejné setkání s občany byly další formy, které jsme úspěšně odzkoušeli. Většina třebíčských domácností byla informována též prostřednictvím názorového průzkumu /jedním z cílů průzkumu bylo informovat o plánování sociálních služeb/ a vydáním sborníku o sociálních službách ve městě.

Praha 12
Jako většina obcí i my využíváme pro informování o komunitním plánování sociálních služeb v městské části "domovského" radničního tisku, který u nás vychází pod jménem Noviny Prahy 12. Náklad těchto novin pokrývá svými 24 000 výtisky všechny domácnosti městské části. Noviny Prahy 12 jsme také využili jako přirozený prostředek distribuce dotazníku názorového průzkumu obyvatel.

Osvědčila se nám komunikace s občany prostřednictvím telefonického dotazování v rámci již zmíněného názorového průzkumu. V tomto konkrétním případě jsme měli pozitivní ohlasy (zejména od veřejnosti) na přínos osobní komunikace mezi zástupci zadavatele a veřejností.

K informování veřejnosti prostřednictvím dalších médií využíváme i pravidelných tiskových konferencí na radnici městské části.

Dalším významným prostředkem ke komunikaci jsou internetové stránky obce www.praha12.cz, na které umisťujeme významné dokumenty, pozvánky na veřejná setkání, seznamy poskytovatelů sociálních služeb v městské části atd. Jejich podoba se vyvíjí, ale již nyní je jasné, že internetové stránky jsou nezbytným informačním a komunikačním prostředkem procesu komunitního plánování v Praze 12.

Myslíme si, že informování veřejnosti je velmi důležité a vyplatí se věnovat pozornost i malým detailům. Například u nás jsme vymysleli logo KP Prahy 12, které používáme na všechny dokumenty, prezentace a informační materiály.

Dvůr Králové
Potencionální uživatel - senior, který není informován o celé šíři různých druhů sociálních služeb a jejich nabídky v okolí, může zcela oprávněně za prioritu svého zájmu označit potřebu zkrácení čekací doby na přijetí do domova důchodců. Uspokojení této potřeby bude naprosto přirozeně vidět v řešení, kdy se rozšíří kapacita stávajícího zařízení tohoto typu v místě nebo se vybuduje zařízení jiné. Označení této priority je zcela legitimní pouze v případě, pokud byl před svým rozhodnutím informován o tom, že lze také využít služeb typu pečovatelské služby, domu s pečovatelskou službou, komplexní domácí služby, denního stacionáře, služeb asistence, dohledu a podobně.

Pokud místní síť sociálních služeb neobsahuje druhy služeb odstupňované podpory poskytované primárně v přirozeném prostředí, komunita není průběžně a dostatečně informována, jsou výstupy průzkumů potřeb u veřejnosti do jisté míry předem devalvovány.

Týn nad Vltavou
Pro informování veřejnosti se nemusí používat pouze tradiční média. Domluvili jsme se s představiteli největšího zaměstnavatele v regionu a anketu a informace o komunitním plánování jsme šířili prostřednictvím vnitřní e-mailové pošty. Podobně by ani radnice neměla zapomínat, že i úředníci jsou potenciální uživatelé služeb.

Poslední aktualizace: 23. 9. 2020