Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2017

Nařízení vlády č. 343/2017 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2018 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2018 a o zvýšení důchodů v roce 2018 (účinnost dnem 1. 1. 2018)

Tímto nařízením se stanoví:

A/ prvky konstrukce výpočtu důchodů přiznávaných ode dne spadajícího do roku 2018:

  • všeobecný vyměřovací základ za rok 2016 ve výši 28 250 Kč,
  • výše přepočítacího koeficientu pro úpravu (aktualizaci) všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, který činí 1,0612,
  • první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 13 191 Kč,
  • druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 119 916 Kč.
  • výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu od roku 2018 činí 2 700 Kč.

B/ Zvýšení důchodů v roce 2018:

Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2018 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2017 tak, že se

  • základní výměra zvyšuje o 150 Kč na 2 700 Kč,
  • procentní výměra zvyšuje o 3,5 % procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.

Nařízení vlády č. 344/2017 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2017 (účinnost dnem 1. 1. 2018)

Tímto nařízením se příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a podle zákona č. 357/2005 Sb. přiznané před 1. lednem 2018 zvyšují o 3,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje.

Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. prosinci 2017.

Zákon č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – otcovská poporodní péče, zmírnění podmínek nároku na sirotčí důchod

(účinnost dnem 1. 2. 2018)

Tímto zákonem byl novelizován mj. i zákon o důchodovém pojištění, do kterého bylo promítnuto zavedení nové dávky nemocenského pojištění - otcovské poporodní péče, jestliže podpůrčí doba u této dávky bude spadat do období po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění. V tomto případě půjde o náhradní dobu pojištění, která se bude hodnotit obdobně jako náhradní doba pojištění z titulu dočasné pracovní neschopnosti v době po skončení výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, tedy v rozsahu 80 %. Trvání podpůrčí doby u dávky otcovské poporodní péče se zahrnuje i mezi druhy vyloučených dob pro stanovení osobního vyměřovacího základu.
Další změna spočívá v rozšíření okruhu případů, kdy nově vznikne nárok na sirotčí důchod, a to i v případě, kdy zemřelý získal jen krátkou dobu důchodového pojištění, a to aspoň jeden rok, popřípadě u pojištěnce staršího 38 let aspoň dva roky; období, ve kterém se bude sledovat splnění této podmínky, se přitom nemění (tj. v případě, že byl zemřelý starší 28 let, se zjišťuje podmínka získání aspoň jednoho roku pojištění v období 10 let přede dnem úmrtí; v případě, že byl starší 38 let je alternativně splněna podmínka potřebné doby pojištění i tehdy, získal-li aspoň 2 roky pojištění v období 20 let přede dnem úmrtí). Vyžaduje se však, aby se jednalo o dobu důchodového pojištění uvedenou v § 11 a § 13 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, tj. o dobu, za kterou se platí pojistné na důchodové pojištění. Výše sirotčího důchodu se i v případě splnění nových podmínek bude stanovovat obecným způsobem. Nárok na sirotčí důchod vzniká ode dne účinnosti zákona i v případech, kdy byly nové podmínky pro vznik nároku na sirotčí důchod splněny před tímto dnem, avšak podle dosavadní právní úpravy nárok na sirotčí důchod nevznikl.

Zákon č. 203/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – zavedení revizního mechanismu nastavení důchodového věku, „zastropování“ důchodového věku na 65 let, změna valorizačních pravidel,

(účinnost
- dnem 1. 8. 2017 – změna valorizačních pravidel,
- dnem 1. 1. 2018 – důchodový věk)

Zákon č. 203/2017 Sb. mj. ukončuje zvyšování důchodového věku bez omezení, a to při dosažení věku 65 let. Změny důchodového věku nad tuto hranici již budou vyplývat z procesu pravidelné revize. Zavedení revizního mechanismu nastavení důchodového věku odstraní nedostatky aktuálního pouze mechanického nastavení a umožní reagovat na změny vnějších podmínek reprezentovaných očekáváným vývojem střední délky života při dosažení důchodového věku v jednotlivých generacích.

Při stanovení částky zvýšení důchodů se přihlíží nejen k růstu cen za domácnosti celkem, ale současně i k růstu cen za domácnosti důchodců, a použije se výhodnější možnost (dosud se přihlíželo pouze k růstu cen za domácnosti celkem) a dále se při stanovení částky zvýšení důchodů zohledňuje polovina růstu reálné mzdy (dosud se přihlíželo k růstu reálné mzdy o jednu třetinu).

Zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tzv. technická novela)
(účinnost dělená: od 18. 8. 2017, 1. 2. 2018 a do 1. 1. 2019).

Tímto zákonem se novelizuje mj. i zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“).

V zákoně o důchodovém pojištění jde zejména o tyto změny:

  • Upřesňuje se věcné i terminologické promítnutí nového občanského zákoníku.
  • Zpřísňují se podmínky pro dobrovolnou účast na důchodovém pojištění bez kvalifikovaných důvodů, aby se zabránilo neodůvodněným spekulacím s dopady mimo tuto oblast – podmínkou pro účast na pojištění bude získání alespoň 1 roku placeného pojištění před podáním přihlášky k účasti na pojištění.
  • Do důchodového pojištění se promítá důsledek změn navrhovaných u OSVČ v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení.
  • Upřesňuje se zápočet pracovních příjmů stanovených soudem v rámci sporů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
  • Reflektují se praktické poznatky z aplikace zákona o důchodovém pojištění, zejména pokud jde o technické otázky výplaty důchodu na účet.

V zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jde zejména o tyto změny:

  • Upřesňují se okruhy údajů a adresáti, jimž informace získané při své činnosti poskytují orgány sociálního zabezpečení, a okruhy údajů, které poskytuje Ministerstvo vnitra nebo Policie ČR orgánům sociálního zabezpečení pro výkon jejich působnosti.
  • Upřesňují se postupy při dřívějším nesprávném určení začátku výplaty důchodu a při změnách zdravotního stavu po zastavení výplaty invalidního důchodu.
  • Upřesňují se pravidla při výplatě důchodu jiné osobě než oprávněné.
  • Upravuje se postup při zastavení a uvolnění výplaty důchodu při nesplnění stanovených povinností.
  • Upravuje se jednotný den splatnosti tzv. hromadného poukazu důchodů do pobytového zařízení sociálních služeb na 15. den kalendářního měsíce, umožňuje se, aby tento způsob výplaty byl možný i v případě, že osoba umístěná v tomto zařízení má opatrovníka, a upřesňuje se postup vracení důchodů tímto zařízením v případě, že osoba zemřela nebo ukončila pobyt a důchod byl ještě poukázán tomuto zařízení.