Doprovázení pěstounů, dohody o výkonu pěstounské péče

 

Doprovázení pěstounů, dohody o výkonu pěstounské péče

  • Cílem doprovázení pěstounských rodin je pomoc a podpora osobám pečujícím a osobám v evidenci (pěstounům) při vytváření bezpečného a stabilního prostředí pro svěřené dítě. Jde o poskytování sociálního a dalšího odborného poradenství, přímé poskytování či zprostředkování souboru služeb definovaných zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a osobní kontakty s klíčovým sociálním pracovníkem doprovázejícího subjektu.
  • Práva a povinnosti osob pečujících a osob v evidenci v rámci doprovázení jsou dána zákonem a konkretizována v dohodě o výkonu pěstounské péče, kterou pěstoun uzavírá s doprovázejícími subjekty.
  • Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen navrhnout osobě pečující/osobě v evidenci uzavření dohody o výkonu pěstounské péče a poskytnou k tomu potřebné informace. Návrh
  • je třeba učinit písemnou formou.
  • Dohoda o výkonu pěstounské péče upravuje konkrétní výkon práv a povinností osoby pečující/osoby v evidenci – tedy na jaké služby, podporu a pomoc má osoba pečující/osoba v evidenci ze strany doprovázejícího subjektu nárok, ale též jaké má povinnosti. Dohoda by měla vycházet ze specifických potřeb osoby pečující/osoby v evidenci a dítěte jí svěřeného.
  • Každá osoba pečující/osoba v evidenci je povinna uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče, a to bezodkladně, nejdéle však do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o svěření dítěte do péče pečující osoby nebo v případě osob v evidenci od právní moci rozhodnutí o zařazení osoby
  • v evidenci do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.
  • Osoba pečující či osoba v evidenci může uzavřít dohodu s:
    • obecním úřadem s rozšířenou působností (místně příslušným podle trvalého pobytu i jiným),
    • obecním úřadem,
    • krajským úřadem,
    • pověřenou osobou, tzv. doprovázející organizací.
  • V případě zájmu o uzavření dohody s jiným subjektem, než místně příslušným obecním úřadem s rozšířenou působností, je nezbytný souhlas místně příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště osoby pečující/osoby v evidenci.

Obsah

Dohody o výkonu pěstounské péče a správní rozhodnutí upravující práva a povinnosti podle § 47a odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Účelem dohody o výkonu pěstounské péče, případně správního rozhodnutí o právech a povinnostech osob pečujících a osob v evidenci, je zajištění pomoci pěstounům a dalším osobám pečujícím o děti na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů klade značné nároky na osoby, které do péče dítě převzaly, a je třeba jim věnovat pozornost z hlediska poradenské činnosti, ale také jim konkrétně pomáhat při řešení běžných problémů v oblasti sociální, výchovné apod. Dohoda o výkonu pěstounské péče vymezuje konkrétní spolupráci rodiny s doprovázejícím subjektem, kterého současně zavazuje k poskytování výchovné a poradenské podpory osobě pečující i sledování výkonu pěstounské péče v rodině této osoby.

Osoba pečující, osoba v evidenci

Osobou pečující se pro účely uzavírání dohod nebo vydávání správního rozhodnutí rozumí:

  • pěstoun, včetně přechodného pěstouna, má-li svěřeno dítě do PPPD
  • osoba, které bylo dítě svěřeno do předpěstounské péče
  • osobně pečující poručník
  • osoba, která má dítě ve faktické osobní péči a zároveň probíhá soudní řízení o svěření tohoto dítěte do předpěstounské či pěstounské péče nebo o ustanovení této osoby poručníkem dítěte, pokud OSPOD potvrdí fakticitu a důvodnost takové péče (podle § 16a odst. 3, 4 zákona č. 359/1999 Sb.)

Osobou v evidenci se rozumí osoba, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.

Práva osob pečujících a osob v evidenci

V § 47a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí (dále jen ZSPOD) jsou upravena obecná práva a povinnosti všech pečujících osob a osob v evidenci. Avšak každé dítě je jiné, má jiný osobní příběh a jiné potřeby, stejně tak každá pěstounská rodina je zcela jiná. Je proto nezbytné konkretizovat pomoc a podporu pěstounům a jim svěřeným dětem, kterou jim bude orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo pověřená osoba poskytovat. Dítě, které je umístěno v pěstounské péči, zůstává pod ochranou státu, proto je nutné zajistit fungující systém doprovázení, podpory a následného vzdělávání pěstounů a sledování výkonu pěstounské péče. Ostatní ustanovení týkající se oprávnění osob pečujících a osob v evidenci jsou nabídkou ze strany správních orgánů nebo pověřených osob, a je na konkrétní osobě pečující nebo osobě v evidenci, zda tuto nabídku využije či nikoli (využití pomoci s celodenní osobní péčí o dítě apod.).

PRÁVO NA POSKYTNUTÍ TRVALÉ NEBO DOČASNÉ POMOCI PŘI ZAJIŠTĚNÍ OSOBNÍ PÉČE O SVĚŘENÉ DÍTĚ - § 47a odst. 2 písm. a) ZSPOD

Tato pomoc spočívá zejména v zajištění krátkodobé péče

  • po dobu, kdy je osoba pečující nebo osoba v evidenci uznána dočasně práce neschopnou nebo při ošetřování osoby blízké,
  • při narození dítěte,
  • při vyřizování nezbytných osobních záležitostí,
  • při úmrtí osoby blízké.

Zákon předpokládá zajištění pomoci při zajištění osobní péče o svěřené děti za předpokladu, že osoba pečující nebo osoba v evidenci není schopna osobní péči v potřebné míře zajistit. Záleží tedy nejen na tom, zda nastane okolnost uvedená v § 47a odst. 2) písm. a) ZSPOD, ale je třeba vzhledem k věku dítěte, jeho rozumové vyspělosti, schopnostem, zdravotnímu stavu a dalším okolnostem posoudit, zda je třeba zajišťovat osobní péči. Např. v případě dětí, které dochází do školy, není třeba zajišťovat osobní péči po dobu, kdy jsou děti ve škole nebo ve školní družině, stejně tak u starší dětí, které již jinak běžně zůstávají samy doma.

V případě, že osobou pečující či osobou v evidenci jsou manželé, nastupuje nejdříve povinnost druhého manžela zajistit péči o svěřené dítě. Povinnost pečovat o dítě má však kromě pěstouna také manžel pěstouna, který žije s pěstounem ve společné domácnosti, a to i v případě, kdy je dítě svěřeno do tzv. „výlučné péče“ jednoho z manželů (§ 965 odst. 3 obč. zák.) Naopak jiná osoba, byť žije s dítětem ve společné domácnosti, takovou povinnost nemá.

Realizaci tohoto práva osoby pečující a osoby v evidenci je třeba vždy provádět citlivě a v zájmu dítěte a zvážit zejména u nejmenších dětí formu zajištění této pomoci a výběr osoby, která bude o dítě pečovat.

Vždy je třeba předem dohodnout režim, v jakém budou osoby pečující nebo osoby v evidenci o tuto formu pomoci žádat, s jakým předstihem apod. Dále je třeba určit, jakým způsobem budou dítě předávat a přebírat a na jakém místě. Je třeba s osobami pečujícími dohodnout úhradu za stravu (případně ubytování) dítěte po dobu, po kterou bude v péči dle tohoto ustanovení (max. 1/30 příspěvku na úhradu potřeb dítěte za den). Osoby pečující jsou odpovědné za předání informací o dítěti, které mohou mít vliv na průběh péče – např. informace o zdravotním stavu, specifických potřebách dítěte apod.

Krátkodobou péči mohou poskytovat např.:

  • osoby blízké rodině
  • komunitní a mateřská centra
  • jiné pěstounské rodiny
  • dobrovolníci
  • pracovníci subjektu, se kterým je uzavřena dohoda o výkonu pěstounské péče (tuto péči může subjekt poskytovat více rodinám)
  • mateřská školka či jiné obdobné zařízení (dětská skupina, soukromá školka atp.)
  • „paní na hlídání“ (může ji mít osoba pečující/v evidenci již nasmlouvanou nebo ji nasmlouvá subjekt uzavírající dohodu pro více pěstounských rodin)

Pro zajištění této služby není nutné využívat jen pověřené osoby, ale je třeba dodržovat předpisy a respektovat pravidla pro zvolený typ péče.

Je žádoucí, aby osoby, které tuto krátkodobou péči o děti poskytují, znaly specifika dětí vyrůstajících v náhradní rodinné péči a byly tedy alespoň v základní míře v tomto směru poučeny a proškoleny (ať již ze strany subjektu uzavírajícího dohodu nebo formou absolvování vzdělávacího kurzu atp.).

PRÁVO NA POSKYTNUTÍ POMOCI SE ZAJIŠTĚNÍM CELODENNÍ PÉČE O SVĚŘENÉ DÍTĚ NEBO DĚTI V ROZSAHU ALESPOŇ 14 KALENDÁŘNÍCH DNŮ V KALENDÁŘNÍM ROCE, JESTLIŽE SVĚŘENÉ DÍTĚ DOSÁHLO ALESPOŇ VĚKU 2 LET - § 47a odst. 2 písm. b) ZSPOD

Toto ustanovení především dává možnost osobám pečujícím a osobám v evidenci „odpočinout“ si od celodenní náročné a vyčerpávající péče o děti, které mají často velmi komplexní specifické potřeby. Slouží tedy především k psychohygieně osob pečujících/v evidenci. Předpokladem pro realizaci tohoto práva je skutečnost, že osoba pečující/v evidenci skutečně poskytuje intenzivní péči svěřeným dětem, proto není nutné poskytovat respitní péči osobám pečujícím o dítě, které je např. studentem střední školy a ve školním roce bydlí na internátě. Pomoc osobám pečujícím však nesmí být v rozporu s potřebami a zájmy svěřených dětí. Zejména u dětí předškolního věku nebo u dětí, které jsou v rodině umístěny teprve krátkou dobu, je třeba vždy citlivě zvážit, jakou formou tuto podporu poskytovat tak, aby nedošlo k další traumatizaci dětí. Pro některé děti bude vhodnější, aby odlehčovací péče probíhala v kratších časových úsecích (např. jen po část dne, jeden den v týdnu nebo víkend) opakovaně.

Poskytnutím služby se rozumí samotné zajištění péče o dítě, osoby pečující si mohou připlácet přiměřenou částku na stravu a ubytování dítěte (max. 1/30 příspěvku na úhradu potřeb dítěte za den), dle domluvy s doprovázejícím subjektem.

„Respitní“ péči je možno zajistit např.:

  • pobytem pro děti z náhradních rodin s terapeutickým programem zaměřeným na potřeby dětí v NRP
  • obdobným způsobem jako zajištění krátkodobé péče
  • zajištěním účasti dítěte na dětském táboře či jiné např. sportovní akci v souladu s jeho zájmy a potřebami

Zejména u malých dětí může být vhodnější formou např. hlídání dítěte přes den, odpočinek osob pečujících je tedy zajištěn, ale dítě není pryč z domova přes noc. Je možná také účast dětí na tzv. příměstském táboře (zejména v létě organizují subjekty jako domy dětí a mládeže). Je tedy zřejmé, že celodenní péče nemusí nutně znamenat, že dítě bude i přes noc odloučeno od pečujících osob.

Lze akceptovat, že si sama osoba pečující zařídí např. pobyt dítěte na táboře či na odlehčovacím pobytu a po subjektu, se kterým, má uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče, bude chtít pouze úhradu. Toto je však vždy nutné v dohodě vymezit a specifikovat a vždy musí být posouzena vhodnost takového pobytu pro dítě. Úhrada musí být přiměřená, nadstandardní služby (např. pobyt u moře) musí osoby pečující hradit samy, resp., tyto nadstandardní služby nemohou být hrazeny ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče.

Nabídky, která je osobě pečující/v evidenci dohodou či správním rozhodnutím dána, nemusí samozřejmě osoby pečující/v evidenci využít. Jde o právo, nikoli povinnost. Proto je vhodné v dohodě či rozhodnutí jasně nastavit termíny, do kdy se zúčastněné subjekty na formě respitní péče během roku musí dohodnout. Je samozřejmě možné dohodnout větší rozsah respitní péče, než je zákonem dané minimum 14 dnů, ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče je však možné hradit standardně max. 14 dnů, více jen ve specifických případech velice náročné péče.

PRÁVO NA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PSYCHOLOGICKÉ, TERAPEUTICKÉ NEBO JINÉ ODBORNÉ POMOCI ALESPOŇ JEDNOU ZA 6 MĚSÍCŮ - § 47a odst. 2 písm. c) ZSPOD

Subjekt, který dohodu uzavírá, by měl vyhodnotit potřeby osob pečujících/v evidenci a všech dětí v jejich péči. Zákon zde stanoví minimální rámec odborné pomoci, která má být poskytnuta bezplatně. Jedná se o pomoc nad rámec poradenství, které je v rozsahu stanoveném vyhláškou osobě pečující/v evidenci poskytováno obecním nebo krajským úřadem nebo pověřenou osobou. V mnoha případech bude třeba odbornou pomoc zajistit v intenzivnější podobě, pak není vyloučena finanční spoluúčast osob pečujících/v evidenci na hrazení nákladů odborné pomoci.

Tuto odbornou pomoc může zajistit sám subjekt, který dohodu uzavírá (např. prostřednictvím svého psychologa, terapeuta, supervizora apod.) nebo osobě pečující/v evidenci a svěřenému dítěti či dalším dětem žijícím v rodině domluví u příslušného odborníka možnost konzultací v potřebných intervalech. Může se jednat o odborníka působícího u pověřené osoby či sociální služby, působícího v ústavním zařízení či např. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Rovněž je možné zprostředkovat odbornou pomoc v odůvodněných případech plynoucích z výkonu pěstounské péče i jiným rodinným příslušníkům žijícím ve společné domácnosti.

Odborná pomoc poskytovaná dítěti v pěstounské péči by měla vycházet z individuálního plánu ochrany dítěte (IPOD).

Příklady odborných služeb:

  • supervize
  • psychoterapie
  • právní poradenství související s péčí o svěřené děti
  • sociální služby
  • odborná pomoc při vzdělávání

PRÁVO NA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ NEBO ZAJIŠTĚNÍ BEZPLATNÉ MOŽNOSTI ZVYŠOVAT SI ZNALOSTI A DOVEDNOSTI V OBLASTI VÝCHOVY A PÉČE O DÍTĚ - § 47a odst. 2 písm. d) ZSPOD

Zvyšování znalostí a dovedností osoby pečující a osoby v evidenci je podle § 5 vyhlášky č.473/2012 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí zaměřeno zejména na:

  • získávání nových informací a schopností v oblasti péče o dítě,
  • získávání znalostí a dovedností při péči o specifické skupiny dětí, zejména dětí jiného etnika, dětí se zdravotním postižením, sourozeneckých skupin, dětí, které zažily týrání, zneužívání či zanedbávání,
  • poskytování péče při změnách spojených se vzděláváním nebo vývojovými fázemi dítěte,
  • zvládání krizových situací,
  • návrat dítěte do původní rodiny a přechod do náhradní rodiny,
  • přípravu dítěte na osamostatňování se související se zletilostí a odchodem z náhradní péče, s ohledem na věk dítěte a jeho vývojové a sociální potřeby,
  • témata, která jsou obsahem přípravy podle § 3, jde-li o osoby poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči.

Zvyšování znalostí a dovedností pro osobu pečující nebo osobu v evidenci bude zajišťovat ten, kdo s touto osobou uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče nebo upravil podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností svým rozhodnutím buď sám, nebo prostřednictvím jiných fyzických či právnických osob. Je na odpovědnosti subjektu, který dohodu uzavřel (případně vydal správní rozhodnutí), aby zajistil vzdělávání u odborně způsobilých osob, tedy zejména osob pověřených podle § 48 odst. 2 písm. d), e) nebo f) ZSPOD, případně u subjektů poskytujících akreditované kurzy podle zákona o sociálních službách nebo oprávněných realizovat vzdělávací programy podle jiných právních předpisů.

PRÁVO NA POMOC PŘI UDRŽOVÁNÍ, ROZVÍJENÍ A PROHLUBOVÁNÍ SOUNÁLEŽITOSTI DÍTĚTE S OSOBAMI DÍTĚTI BLÍZKÝMI, ZEJMÉNA S RODIČI A PŘI REALIZACI STYKU RODIČŮ S DÍTĚTEM V PĚSTOUNSKÉ PÉČI, VČETNĚ POMOCI PŘI ZAJIŠTĚNÍ MÍSTA PRO USKUTEČŇOVÁNÍ STYKU OPRÁVNĚNÝCH OSOB S DÍTĚTEM A PŘI ZAJIŠTĚNÍ ASISTENCE PŘI TOMTO STYKU - § 47a odst. 2 písm. e) ZSPOD

Režim kontaktu dítěte s oprávněnými osobami je řešen buď rozhodnutím soudu nebo na základě dohody mezi osobou pečující, dítětem a oprávněnou osobou (zpravidla rodičem). Dohoda o kontaktu může být vytvořena za pomoci OSPOD a být zanesena do IPOD.

Pomoc spočívá zejména:

  • v přípravě dítěte, oprávněné osoby, osoby pečující na kontakt,
  • zajištění předběžného kontaktu osoby pečující s oprávněnou osobou,
  • zajištění vhodného místa pro kontakt,
  • vyhodnocení, zda kontakt probíhá v zájmu dítěte,
  • doprovázení dítěte v průběhu kontaktu,
  • sledování průběhu kontaktu.

Podpora a pomoc je poskytována i při realizaci jiných forem kontaktu, než je osobní setkání. I v případě, že dítě není v kontaktu s rodiči ani jinými osobami blízkými, je třeba podporovat rozvoj jeho identity ve vztahu k jeho původu, např. formou zpracování knihy života dítěte.

POVINNOST ZVYŠOVAT SI ZNALOSTI A DOVEDNOSTI V OBLASTI VÝCHOVY A PÉČE O DÍTĚ - § 47a odst. 2 písm. f) ZSPOD

Rozsah povinného „vzdělávání“ je minimálně 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Okruhy, na které by se mělo takové vzdělávání zaměřovat, jsou uvedeny v oddíle o právu na zprostředkování nebo zajištění bezplatné možnosti vzdělávání (viz výše).

Osoby, které se neúčastnily přípravy fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny (neprovádělo se zprostředkování) mohou v rámci této povinnosti absolvovat kurzy s obsahem obdobným přípravě k přijetí dítě do rodiny.

Je třeba posoudit, v jakých oblastech je třeba, aby si osoba pečující/v evidenci doplnila „vzdělání“. „Vzdělávání“ by mělo mít konkrétní přínos pro osobu pečující / v evidenci ve vztahu k poskytované péči a k potřebám dětí a osob pečujících/ v evidenci. Proto je vhodné vytvářet vzdělávací plány a zaměřovat se na ty znalosti a dovednosti, které jsou pro osobu pečující/v evidenci v danou chvíli nejpotřebnější.

Povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti lze ve specifických případech splnit i osobní konzultací, která je zaměřena na okruhy, na které by se mělo takové vzdělávání zaměřovat (uvedeny v oddíle o právu na zprostředkování nebo zajištění bezplatné možnosti vzdělávání viz výše). Za plnění této povinnosti naopak nelze považovat poskytování poradenství podle § 4 vyhlášky č. 473/2012 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

POVINNOST UMOŽNIT SLEDOVÁNÍ NAPLŇOVÁNÍ DOHODY O VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE A SPOLUPRACOVAT SE ZAMĚSTNANCEM POVĚŘENÝM SLEDOVAT VÝVOJ DĚTÍ - § 47a odst. 2 písm. g) ZSPOD

Subjekt, který s osobou pečující/v evidenci uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče nebo upravil práva a povinnosti podle § 47a odst. 2 ZSPOD správním rozhodnutím, sleduje naplňování práv a plnění povinností dohodou či rozhodnutím upravených.

Zaměstnanec toho, kdo uzavřel s pěstouny dohodu, se zaměřuje na výkon pěstounské péče, tedy na to, zda osoby pečující/v evidenci nepotřebují pomoc či poradenství v některých oblastech souvisejících s péčí o dítě, zajišťuje a koordinuje potřebné služby. V souladu s § 47b odst. 5 ZSPOD jsou pak tito zaměstnanci povinni minimálně jednou za 2 měsíce být v osobním styku s osobou pečující nebo osobou v evidenci a s dětmi svěřenými do její péče. Sledování naplňování dohody podle § 47a odst. 2 písm. g) ZSPOD nemusí být realizováno pouze návštěvou příslušného pracovníka v rodině, ale též při vzájemném kontaktu např. na vzdělávacích kurzech, odlehčovacích aktivitách pro děti apod.

Zároveň vývoj dítěte sleduje podle § 19 odst. 4 ZSPOD orgán sociálně-právní ochrany dětí příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte. Zaměstnanci tohoto úřadu jsou povinni navštěvovat rodinu, kde dítě žije, nejméně jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců po umístění dítěte a poté v souladu se zájmy dítěte podle potřeby, nejméně však jednou za 6 měsíců. Orgán sociálně-právní ochrany příslušný podle místa trvalého bydliště dítěte je nadále odpovědný za vyhodnocování situaci dítěte, vytváření individuálního plánu ochrany dítěte a sledování jeho naplňování. Pracuje také s původní rodinou dítěte, zejména v případech, kdy je dítě s rodinou v osobním kontaktu nebo se plánuje návrat dítěte do původní rodiny.

Opakované neumožnění sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče nebo nespolupráce se zaměstnancem pověřeným sledovat vývoj dětí ze strany osoby pečující/v evidenci zakládá jeden z výpovědních důvodů ze strany subjektu, se kterým je dohoda uzavřena. V případě, že osoba pečující/v evidenci tuto povinnost neplní, upozorní subjekt na možný důsledek tohoto chování a informuje o tom jak orgán sociálně-právní ochrany dětí pěstounů, tak orgán sociálně-právní ochrany dětí dítěte, který posoudí, zda neplnění povinností není kontraindikací dalšího trvání pěstounské péče.

POVINNOST V SOULADU S INDIVIDUÁLNÍM PLÁNEM OCHRANY DÍTĚTE UDRŽOVAT, ROZVÍJET A PROHLUBOVAT SOUNÁLEŽITOST DÍTĚTE S OSOBAMI DÍTĚTI BLÍZKÝMI, ZEJMÉNA S RODIČI A UMOŽNIT STYK RODIČŮ S DÍTĚTEM V PĚSTOUNSKÉ PÉČI, POKUD SOUD ROZHODNUTÍM NESTANOVÍ JINAK - § 47a odst. 2 písm. h) ZSPOD

Viz výše právo na pomoc při udržování, rozvíjení a prohlubování sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými, zejména s rodiči a při realizaci styku rodičů s dítětem v pěstounské péči, včetně pomoci při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku.

Poradenství poskytované osobě pečující nebo osobě v evidenci

Subjekt, který s osobou pečující nebo osobou v evidenci uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, poskytuje této osobě též poradenství. Požádá-li osoba pečující/v evidenci o poskytnutí poradenství, je pověřená osoba povinna poradenství poskytnout (§ 48 odst. 2 písm. f) zákona o sociálně-právní ochrany dětí).

Poradenství je možné poskytovat v rámci pravidelného osobního styku osoby pečující/v evidenci se zaměstnanci subjektu, který uzavřel dohodu. Jeho smyslem je zejména pomoci osobám pečujícím /v evidenci posilovat jejich kompetence při péči o svěřené děti, např. zvládání následků deprivace, traumatu, poruch attachmentu apod.

Osoba pečující a osoba v evidenci se mohou se žádostí o poskytnutí poradenství obrátit také na orgán sociálně-právní ochrany dětí dítěte nebo krajský úřad nebo jinou pověřenou osobu.

MINIMÁLNÍ ROZSAH PORADENSTVÍ, KTERÉ JE OSOBĚ PEČUJÍCÍ NEBO OSOBĚ V EVIDENCI TRVALE NEBO DOČASNĚ POSKYTOVÁNO PŘI ZAJIŠTĚNÍ OSOBNÍ PÉČE O DÍTĚ SVĚŘENÉ DO PÉČE - § 4 vyhlášky č. 473/2012 Sb.

  • při řešení sociálních nebo psychických problémů,
  • při řešení problémů souvisejících s péčí o dítě, zdravím dítěte a s výchovou dítěte,
  • při zabezpečení péče o dítě se zdravotním postižením,
  • v oblasti vzdělávání dítěte, při výběru a hodnocení možností další přípravy dítěte na budoucí povolání a při výběru vhodného zaměstnání,
  • v oblasti nabídky kulturní, sportovní a jiné zájmové činnosti svěřeného dítěte,
  • při uplatňování nároků osoby pečující nebo osoby v evidenci a svěřeného dítěte v oblasti nemocenského pojištění, důchodového pojištění, podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek pro osoby se zdravotním postižením, veřejného zdravotního pojištění a při uplatňování jiných nároků a pohledávek,
  • při využívání sociálních služeb,
  • v období po přijetí dítěte do rodiny osoby pečující nebo osoby v evidenci,
  • v období návratu svěřeného dítěte do původní rodiny,
  • při přípravě svěřeného dítěte na odchod z náhradní rodinné péče a při zabezpečení bydlení pro svěřené dítě odcházející z náhradní rodinné péče, při poskytování pomoci dítěti při vyřizování úředních záležitostí, hledání zaměstnání, při hospodaření s finančními prostředky a řešení dalších otázek spojených se vstupem dítěte do samostatného života,
  • při jednání s rodiči nebo jinými osobami blízkými dítěti a při udržování a rozvíjení kontaktů dítěte s rodiči nebo jinými osobami blízkými,
  • při doplňování jejich odborných znalostí a dovedností,
  • při prevenci syndromu vyhoření a v dalších oblastech psychohygieny.

Proces uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče

Práva a povinnosti při výkonu pěstounské péče, která jsou upravena v § 47a odst. 2 ZSPOD, podrobně uvedená v oddíle Práva osob pečujících a osob v evidenci, jsou předmětem dohody o výkonu pěstounské péče, případně správního rozhodnutí o právech a povinnostech. Vždy je třeba práva a povinnosti individualizovat a konkretizovat ve vztahu ke svěřeným dětem, potřebám rodiny a místním podmínkám v nabídce služeb.

Dohoda o výkonu pěstounské péče je veřejnoprávní smlouvou, proces jejího uzavírání se řídí nejen ZSPOD, ale i správním řádem.

Osoba pečující nebo osoba v evidenci může mít v daném čase uzavřenu pouze jednu dohodu s jedním doprovázejícím subjektem. V případě společné pěstounské péče manželů nebo zařazení obou manželů do zvláštní evidence pěstounů na přechodnou dobu  se rovněž uzavírá dohoda jediná. V případě, kdy každý z manželů má z nějakého důvodu svěřeno dítě do své výlučné péče, bude mít ve vztahu k těmto dětem uzavřenu dohodu každý z manželů samostatně jen za předpokladu, že manželé spolu nežijí ve společné domácnosti a péče o svěřené děti je tedy fakticky vykonávána každým z manželů samostatně.

OKRUH ÚČASTNÍKŮ DOHODY - § 47b ZSPOD

Subjekt, který může uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče, je na straně jedné:

  • obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého bydliště osoby pečující/ v evidenci,
  • jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností,
  • obecní úřad,
  • krajský úřad,
  • pověřená osoba.

Na druhé straně dohodu uzavírá osoba pečující a osoba v evidenci – viz výše.

POSTUP PŘI UZAVÍRÁNÍ DOHODY O VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE - § 47b ZSPOD

Primární povinnost navrhnout obsah dohody o výkonu pěstounské péče a její uzavření leží na orgánu sociálně právní-ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušném podle trvalého pobytu osoby pečující/v evidenci. V případě, že každý z manželů má trvalý pobyt v jiném správním obvodu, je třeba postupovat dle § 11 odst. 2 správního řádu. Při určení, který úřad by měl dohodu uzavírat, lze přihlížet zejména ke skutečnému bydlišti osoby pečující/v evidenci nebo k trvalému pobytu osoby, která o dítě osobně pečuje. Dohoda o výkonu pěstounské péče by měla být uzavřena co nejdříve po příchodu dítěte do náhradní rodiny, povinně však musí být uzavřena nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného rozhodnutí (např. o zařazení fyzické osoby do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu nebo o svěření prvního dítěte do péče). Návrh dohody, který činí orgán sociálně-právní ochrany dětí, by měl být písemný.

SOUHLAS S UZAVŘENÍM DOHODY S JINÝM SUBJEKTEM, NEŽ JE MÍSTNĚ PŘÍSLUŠNÝ ORGÁN SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

Osoba pečující/v evidenci má však právo dohodu o výkonu pěstounské péče uzavřít i s jinými subjekty, než je příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností (viz okruh účastníků dohody). K tomu však potřebuje souhlas orgánu sociálně-právní ochrany dětí příslušného podle místa trvalého bydliště osoby pečující/v evidenci. V daném případě se nejedná o souhlas ve smyslu § 164 odst. 3 správního řádu, souhlas má povahu vyjádření podle části čtvrté správního řádu (§ 154 a násl.) a při jeho vydání se postupuje podle ustanovení o správním řízení jen v případech vyjmenovaných v § 154 správního řádu a jinak jen přiměřeně. Zejména se neuplatní úprava odvolání, ale postupuje se přiměřeně podle ustanovení o přezkumném řízení.

Zvolí-li osoba pečující nebo v evidenci možnost uzavření dohody s jiným partnerem než orgánem sociálně-právní ochrany dětí příslušným podle místa jejího trvalého pobytu, je třeba tomuto „svému“ orgánu sociálně-právní ochrany dětí doručit úplný obsah uvažované dohody k vyjádření a udělení předchozího souhlasu. Teprve po vydání vyjádření podle § 154 a násl. správního řádu je možno dohodu o výkonu pěstounské péče uzavřít a z tohoto důvodu zákon ukládá povinnost smluvního partnera osoby pečující/v evidenci bezodkladně příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí o uzavření dohody informovat a zaslat mu opis této dohody. Je možné, aby k uzavření dohody mezi osobou pečující/v evidenci a pověřenou osobou, např. příspěvkovou organizací obce, došlo na půdě orgánu sociálně-právní ochrany dětí např. při projednávání a aktualizaci individuálního plánu ochrany dítěte nebo při případové konferenci; v takovém případě může být uzavřená dohoda např. jedním z výstupů případové konference a orgán sociálně-právní ochrany dětí může svůj souhlas připojit přímo k dohodě.

Nesouhlasné vyjádření s uzavřením dohody o výkonu pěstounské péče je možné vydat např. v případě, že osoba pečující/v evidenci působí u subjektu, se kterým zamýšlí dohodu uzavřít nebo v případě, že orgán sociálně-právní ochrany dětí shledá úpravu práv a povinností nedostatečnou, nevhodnou či z jiných důvodů nikoli v zájmu svěřených dětí.

Přezkoumání souladu dohody o výkonu pěstounské péče s právními předpisy je upraveno ve správním řádu. Soulad dohody s právními předpisy lze přezkoumat z moci úřední. Podnět k zahájení přezkumného řízení může dát též osoba pečující/v evidenci do 30 dnů ode dne, kdy se o důvodech přezkumu dozvěděla. Shledá-li správní orgán rozpor dohody s právními předpisy, dohodu o výkonu pěstounské péče zruší. Vzhledem k tomu, že dohoda o výkonu pěstounské péče je veřejnoprávní smlouvou podle § 161 správního řádu, je k provedení přezkumného řízení příslušný správní orgán oprávněný řešit spory z dohody. Tímto orgánem je ve vztahu k obci nebo k obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností krajský úřad, ve vztahu ke kraji Ministerstvo práce a sociálních věcí a ve vztahu k pověřené osobě orgán, který tuto osobu výkonem veřejné správy (tedy uzavíráním dohod o výkonu pěstounské péče) pověřil, tedy příslušný krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy.

Změny dohody resp. jejich potřeba může vyplynout ze situace v rodině osoby pečující/v evidenci, ze změn individuálních plánů ochrany dítěte svěřených dětí, zejména pak v důsledku přijetí dalších dětí. Změnit obsah dohody je možné stejným postupem jako uzavření dohody. Lze tak učinit pouze písemně a byl-li nezbytný souhlas místně příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, tj. byla-li dohoda uzavřena s jiným subjektem než s příslušným orgán sociálně-právní ochrany dětí, pak je obdobně nezbytný jeho předchozí souhlas, mění-li se podstatné náležitosti dohody o výkonu pěstounské péče.

ZÁNIK DOHODY

Dohoda o výkonu pěstounské péče zaniká ze zákona dnem, kdy skončí pěstounská péče ve smyslu § 47a odst. 1 písm. a) ZSPOD, nejpozději však dnem zletilosti posledního svěřeného dítěte, nebo dnem vyřazení osoby v evidenci z evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.

Možnost výpovědi dohody je upravena v § 47c odst. 2,3, 5 a 6 ZSPOD. Osoba pečující/v evidenci může vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče bez udání důvodu. Obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad nebo pověřená osoba mohou vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče jen:

  • pro závažné nebo opakované porušování povinností, ke kterým se osoba pečující/v evidenci zavázala v dohodě o výkonu pěstounské péče nebo které jí ukládá § 47a odst. 2,
  • pro opakované maření sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče,
  • pro odmítnutí přijetí dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu bez vážného důvodu na straně osoby v evidenci.

Výpověď dohody o výkonu pěstounské péče musí být druhé smluvní straně doručena nejpozději 30 dnů před koncem kalendářního pololetí. Výpovědní doba skončí

k poslednímu dni kalendářního pololetí, ve kterém byla dohoda o výkonu pěstounské péče smluvní stranou vypovězena. Bude-li výpověď doručena druhé smluvní straně později než 30 dnů před koncem kalendářního pololetí, skončí výpovědní doba k poslednímu dni kalendářního pololetí následujícího po doručení výpovědi.

Dohoda o výkonu pěstounské péče může zaniknout jen k poslednímu dni kalendářního pololetí, ve kterém byla dohoda o výkonu pěstounské péče vypovězena nebo ve kterém bylo dohodnuto její zrušení, tedy k 30. 6. či 31. 12. daného roku. Odlišně lze postupovat pouze v případech dle § 167 správního řádu (typicky pokud se osoba pečující/v evidenci přestěhuje do vzdáleného místa, kde jí stávající subjekt nemůže doprovázet).

Do 30 dnů od zániku dohody o výkonu pěstounské péče musí být uzavřena dohoda nová (s jiným subjektem) nebo místně příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí musí upravit práva a povinnosti správním rozhodnutím.

Správní rozhodnutí nahrazující dohodu o výkonu pěstounské péče

Dohoda o výkonu pěstounské péče nahrazuje rozhodnutí o výkonu práv a povinností založených v § 47a odst. 2 ZSPOD, jak předpokládá § 161 odst. 1 správního řádu. Nedojde-li však k uzavření dohody ve lhůtě 30 dnů předpokládané v § 47b odst. 2 ZSPOD, zahájí příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí ke dni následujícímu po dni, kdy marně uplynula lhůta k jejímu uzavření, řízení o vydání uvedeného rozhodnutí. Dohodu o výkonu pěstounské péče, ať již s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí nebo s jiným subjektem uvedeným v § 47b odst. 4 ZSPOD, lze uzavřít i po zahájení řízení o vydání rozhodnutí o výkonu práv a povinností založených v § 47a odst. 2 ZSPOD; v takovém případě orgán sociálně-právní ochrany dětí řízení o vydání rozhodnutí zastaví.

Z povahy věci plyne, že v řízení o vydání rozhodnutí o výkonu práv a povinností založených v § 47a podle odst. 2 ZSPOD je zapotřebí nařídit ústní jednání, proto se k základní lhůtě pro vydání rozhodnutí, stanovené v § 71 odst. 3 správního řádu, připočítává doba až 30 dnů. Nejzazší termín, v němž by práva a povinnosti založené v § 47a odst. 2 ZSPOD měla být upravena rozhodnutím, tak činí 90 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, s níž zákon spojuje možnost uzavřít dohodu, resp. povinnost vydat rozhodnutí, nebyla-li dohoda uzavřena. Proti správnímu rozhodnutí o úpravě práv a povinností podle § 47a odst. 2 ZSPOD lze samozřejmě podat odvolání.

Metodické materiály a stanoviska:

Poslední aktualizace: 12. 9. 2023