Nejčastěji řešíte

Jsem vlastník bytu nebo domu či vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, případně byt užívám na základě služebnosti (dříve věcné břemeno užívání), nebo nájemce, případně podnájemce zkolaudovaného bytu a náklady na bydlení převyšují 30 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny.

Za rodinu jsou považovány rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé, partneři, rodiče a zaopatřené nezletilé děti, rodiče a zletilé děti, pokud s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami a dále i jiné osoby, které společně užívají byt s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a neuhrazují náklady.

Žádost se podává na dobu neurčitou a následně se povinně dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za 1. a 3. kalendářní čtvrtletí (pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení ve druhém a čtvrtém kalendářním čtvrtletí). Nepovinně se dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za 4. a 2. kalendářní čtvrtletí (pro nárok na příspěvek na bydlení v prvním a třetím kalendářním čtvrtletí), pokud žadatel o příspěvek na bydlení nabude dojmu, že se mu v tomto kalendářním čtvrtletí zvýšily náklady na bydlení, případně snížil příjem rodiny a může to mít vliv na dosažení vyšší výše příspěvku na bydlení.

Nárok na výplatu dávky vzniká podáním žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně.

Žádost o příspěvek na bydlení můžete na místně příslušném kontaktní pracovišti ÚP ČR podle místa skutečného pobytu oprávněné osoby podat několika způsoby:

1. podáním ON-LINE žádosti prostřednictvím Klientské zóny Jenda,
2. osobně nebo na podatelnu příslušného kontaktního pracoviště,
3. poštou na adresu příslušného kontaktního pracoviště,
4. emailem podepsaným zaručeným elektronickým podpisem na emailovou adresu příslušného kontaktního pracoviště,
5. datovou schránkou do datové schránky příslušného kontaktního pracoviště

Pro elektronické podání je nutné mít kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, který je dostupný pro webový prohlížeč, v němž žádost vyplňuje. Privátní klíč příslušný k certifikátu je nutné mít uložený v souboru na disku (obvykle s příponou pfx). Podpis privátním klíčem uloženým na čipové kartě nebo v systémovém úložišti certifikátů momentálně není podporován. Elektronické podání vyžaduje zapnutou podporu JavaScriptu ve webovém prohlížeči. Při této formě podání je nutné mít také nainstalovaný plugin pro podepisování elektronických dokumentů.

Elektronické podání je nutné podepsat uznávaným elektronickým podpisem dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a dle nařízení EU č. 910/2014 (eIDAS). Aby byla zaručena identita podepisující osoby, musí být kvalifikovaný certifikát vybaven Identifikátorem klienta MPSV (IK MPSV). V současné době poskytují příslušný kvalifikovaný certifikát s IK MPSV tyto společnosti:

• První certifikační autorita, a.s. (I.CA) – informace o získání IK MPSV
• PostSignum QCA – informace o získání IK MPSV
• APCS eIdentity a. s.

Všechny formuláře je také možné odeslat na úřad pomocí systému datových schránek. Datová schránka je elektronické úložiště, s jehož pomocí můžete posílat úřední dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci. Tento způsob komunikace je v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb. a plně nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě.

Pro odesílání formulářů z datové schránky nepotřebujete jako fyzická osoba vlastnit kvalifikovaný certifikát, který je nutný pro elektronické podání – pouze je nutné zažádat o (bezplatné) založení datové schránky. Postup zřízení datové schránky a další informace o datových schránkách jsou na informačním webu o datových schránkách.

Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník bytu nebo domu (uživatel bytu na základě služebnosti, pro období roku 2022 a 2023 vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci) nebo nájemce (podnájemce) bytu, jestliže

1. jeho náklady na bydlení přesahují 30 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny a zároveň
2. těchto 30 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Bytem se rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.

Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá.

Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela, pokud nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu.

Za nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní právo.

Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu.

Každá osoba může být v daném měsíci posuzována pouze k jednomu bytu. Změní-li osoba v průběhu kalendářního měsíce bydliště (přestěhuje se), přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce.

1. u nájemních bytů a bytů v podnájmu nájemné,
2. u družstevních bytů, bytů vlastníků a bytů užívaných na základě služebnosti (věcného břemena) srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc:

Dalšími náklady u všech bytů jsou náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva.

Náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:

Náklady na bydlení musí být vždy rozepsány na jednotlivé položky.V případě nákladů za plnění poskytované s užíváním bytu se nevyžaduje podrobný rozpis jednotlivých služeb.

Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční.

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Do nákladů na bydlení se započítávají

1. náklady uhrazené a doložené oprávněnou osobou nebo některou ze společně posuzovaných osob, pokud rodina v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období žila,
2. 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení za každý měsíc, pokud rodina, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období nebo po jeho část nežila. Výjimku tvoří případy, kdy se celá rodina (stejný okruh společně posuzovaných osob) přestěhovala z jednoho bytu do druhého a v obou bytech splnila nárok na příspěvek na bydlení. V tomto případě se rodině započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.

Do nákladů na bydlení se započítávají částky záloh i doplatků na jednotlivé položky nákladů (a to i v případě, že doplatky se týkají období delšího, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují). Byl-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují naopak vrácen přeplatek na nákladech na bydlení, snižují se doložené náklady na bydlení o tuto částku v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení přeplatku došlo (a to opět bez ohledu na to, za jaké období byl přeplatek vrácen).

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících.

Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30.

Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito skutečnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30.

Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce ČR, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně.

Průkaz totožnosti pro všechny uvedené osoby ve formuláři, pokud v průkazu totožnosti není rodné příjmení, rodný list.

U dětí do 15 let rodný list.

Pokud máte příjem, doložte Doklad o výši čtvrtletního příjmu, a to za každou osobu, která byt užívá (v bytě bydlí).

Pokud příjem nemáte (a to např. ani nemocenskou, nebo dávky v nezaměstnanosti), předložte Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky.

Prohlášení osob, které neuhrazují náklady na své potřeby společně se žadatelem, pokud u osoby není vyplněno, že společně náklady uhrazuje. Jedná se o osoby, které sice žijí společně v bytě se žadatelem, ale nehospodaří s ním.

Doklad o výši nákladů na bydlení, kde uvedete úhrady za nájemné, energie a další služby včetně vyúčtování zálohových plateb, pokud vyúčtování spadá do kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení prokazují.

Doklad o výživném, které je poskytováno osobou, která v bytě bydlí.

Při podání žádosti se dokládá: Nájemní smlouva, výpis z katastru nemovitostí, podnájemní smlouva, smlouva o zřízení služebnosti a příp. doklady, na základě kterých, je možné získat údaje potřebné k hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro rekreaci a prohlášení, že vlastník stavby pro rekreaci tuto stavbu užívá k trvalému bydlení.

Potvrzení o nezaopatřenosti dítěte – jakmile dítě dosáhne 15 let, nebo skončí povinnou školní docházku. Potvrzení se podává při podání žádosti. Pro trvání nároku na dávku následně pak vždy do 30. září daného kalendářního roku. Pokud již nebylo doloženo k žádosti o jinou dávku.

K tomu je možné využít jeden z následujících formulářů:

• Potvrzení o studiu,
• Potvrzení o zdravotním stavu nezaopatřeného dítěte,
• Potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc či úraz,
• Potvrzení o vedení v evidenci ÚP pro uchazeče o zaměstnání po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku nebo
• Rozhodnutí o přerušení studia na VŠ v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím.

Pokud máte manžela/lku, dítě/děti, které s Vámi byt neužívají, vyplňte Doplňující údaje o osobách k žádosti o příspěvek na bydlení.

Je žadatel, nebo některá z osob, která byt užívá, cizinec?

Občan jiného členského státu EU, který nemá trvalý pobyt, nebo je na území ČR kratší dobu než jeden rok, musí předložit:

• buď pracovní smlouvu nebo potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti nebo nemocenských dávek
• nebo doklad o hlášení k pobytu na území ČR.

Občan z tzv. třetí země, který nemá trvalý pobyt musí předložit:

• doklad o hlášení k pobytu na území ČR, které musí být delší než 365 dnů
• doklad o specifickém druhu pobytu (modrá karta, atd).